11 C 195/2023-47 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 14 806,74 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně – se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy žalovaná obdržela úvěr ve formě hotovosti ve výši 15 000 Kč, který se zavázala uhradit společně s příslušenstvím ve výši 12 888 Kč (kapitalizované smluvní úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatky), a to ve 14měsíčních splátkách v částce 1 992 Kč, kdy poslední splátka připadla na den [datum], a tím také nastala konečná splatnost celého úvěru. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 6 000 Kč, což odpovídá třem řádně uhrazeným splátkám, dále nehradila ničeho a nejpozději ode dne [datum] se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 21 888 Kč (jistina 11 989,26 Kč + příslušenství 9 898,74 Kč). V důsledku prodlení žalované se splácením, tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně rovněž právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dále žalobkyně požaduje také částku nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 554 Kč. Jelikož žalovaná ani po oznámení postoupení pohledávky ničeho neuhradila, požaduje žalobkyně uhrazení částky ve výši 11 989,26 Kč s příslušenstvím, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 554 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 2 817,48 Kč (od [datum] do [datum]). 2. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dílčí smlouvou ze dne [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 3. Žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřila, když byla po celou dobu řízení procesně pasivní. 4. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalovaný konkludentně, žalobkyně výslovně), rozhodl soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil skutková zjištění a z nich závěr o skutkovém stavu, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, když rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, ani je nikterak nezpochybnila. 5. Žalovaná dne [datum] požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. V žádosti uvedla, že úvěr bude splácet ve výši 1 992 Kč měsíčně, a to po dobu 14 měsíců (žádost o úvěr ze dne [datum]). Na základě uvedené žádosti byla se žalovanou dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo] (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala uhradit ve formě 14 splátek, a to společně s náklady úvěru ve výši 12 888 Kč (úrok 1 444 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč, inkaso plateb v hotovosti 2 700 Kč). Ve smlouvě pak byla sjednána také smluvní pokuta v případě prodlení, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl také předpis splátek. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (podací arch ze dne [datum] – [anonymizováno]), když byla zároveň vyzvána k uhrazení částky ve výši 34 545,30 Kč. Žalovaná byla následně opětovně vyzvána k uhrazení dlužné částky výzvou ze dne [datum] a dále výzvou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] (podací arch ze dne [datum] – [anonymizováno]). 6. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: 7. Podle § 2 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. <i>8. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.</i> <i>9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z., který je spotřebitelským úvěrem v souladu s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalované byl poskytnut hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, čímž žalobkyně dodržela svůj závazek ze smlouvy. Žalovaná však svým závazkům ze smlouvy nedostála, když řádně a včas, tj. do sjednaného data poslední předepsané splátky dne [datum] nevrátila poskytnuté peněžní prostředky se smluveným příslušenstvím. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovanou a její výši s příslušenstvím (sjednaným úrokem) a náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 513 o.z.), včetně výše smluvní pokuty a jejího nároku, když tato byla vyčíslena v souladu se smlouvou z důvodu prodlení žalované, rovněž tak svoji aktivní věcnou legitimaci. V souladu s ustanovením § 1970 o. z. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši ke dni prodlení a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny úvěru za dobu od [datum] do zaplacení, rovněž také kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 907 Kč (výrok I.) 14. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“), ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 15. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.