11 C 207/2020-109 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal, nechť soud rozhodne tak, jak je uvedeno ve výroku č. I tohoto rozsudku.2. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho matka , jméno FO, , nar. , datum, , bytem posledně , adresa, , ještě za svobodna pod dívčím jménem , jméno FO, , získala kupní smlouvou ze dne , datum, do svého výlučného vlastnictví od prodávajícího pana , Jméno zainteresované osoby 0/0, pozemek p.č. , hodnota, , nyní veden v katastru nemovitostí jako orná půda o výměře , Anonymizováno, m2 v k.ú. , adresa, . Vlastnictví bylo pro , jméno FO, zapsáno podle tehdy platného práva v pozemkové knize pod číslem deníku ČD , Anonymizováno, .3. , jméno FO, zemřela dne , datum, , přičemž v rámci dědického řízení po ní nebyl zjištěn žádný majetek, až později byl nově objevený majetek po ní projednán v dodatečném dědickém řízení pod sp. zn. , spisová značka, , kdy předmětem projednání byly pozemky v k.ú. , adresa, , k.ú. , adresa, a k.ú. , adresa, , vše dříve v užívání zemědělský subjektů, a to podle zápisů v katastru nemovitostí. Předmětný pozemek p.č. , hodnota, projednán nebyl, neboť nebyl uveden na žádném z listů vlastnictví, opatřených notářem , jméno FO, , Anonymizováno, v dědickém řízení. Jelikož předmětem dodatečného projednání byla řada pozemků, nenapadlo nás, že by některý pozemek mohl chybět.4. Žalobce dále uvedl, že v souvislosti s žádostí družstevní společnosti o odprodej pozemků zjistil, že v zápisech družstva je veden na naši zemřelou matku i další pozemek, a to p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Při „pátrání“ po tomto pozemku jsem zjistil, že pozemek je v katastru nemovitostí veden na listu vlastnictví , Anonymizováno, jako vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření s ním pro Státní pozemkový úřad. Česká republika měla vlastnictví k tomuto pozemku získat na základě rozhodnutí Okresního soudu v Uherském , adresa, v řízení o dědictví pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, po zemřelé , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , zemřelé , datum, .5. Z výše uvedeného je zřejmé, že , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , nebyla a nemohla být v době jejího úmrtí vlastnicí předmětného pozemku, neboť tento byl od roku , Anonymizováno, majetkem jiné , jméno FO, , tj. mojí matky, nar. , Anonymizováno, .6. , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , byla jako vlastnice předmětného pozemku v dřívější evidenci geodézie a později v katastru nemovitostí vyznačena neoprávněně, a to buď chybou, nebo dokonce vědomě. Na jasná pochybení v činnosti těchto státních orgánů lze usuzovat mimo jiné i z toho, že v dědickém řízení v roce , Anonymizováno, , kdy zemřela jak moje matka, tak i paní , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , nebyl tehdejšímu státnímu notářství předložen žádný doklad o evidenci tohoto pozemku na žádnou ze zemřelých. Až v rámci dědického řízení v roce , Anonymizováno, byl „objeven“ tento pozemek jako „majetek“ , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, . Soudní komisař , jméno FO, v rámci dědického řízení si neověřil údaje o tomto dodatečně zjištěném majetku a tento „projednal“ jako majetek , jméno FO, , nar. 1903 a jelikož zemřela tato zůstavitelka zákonného dědice, rozhodl o připadnutí dědictví České republice.7. Žalobce dále uvedl, že z výše uvedených tvrzení je zřejmé, že Česká republika nemohla nabýt vlastnictví k předmětnému pozemku na základě dědického rozhodnutí v roce , Anonymizováno, od zemřelé , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , neboť tato uvedený pozemek nikdy nevlastnila a jako „vlastnice“ se v zápisech geodézie či katastru ocitla nezákonně. Naopak je nepochybné, že ke dni svého úmrtí, tj. , datum, , byla vlastnicí pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, moje matka, , jméno FO, , nar. , datum, .8. Žalobce dále doplnil, že jako dědic ze zákona má právní zájem na požadovaném určení, neboť z dědického titulu na něj mělo přejít vlastnické právo k výše uvedenému pozemku, případně k jeho části podle dědických podílů či dohody dědiců. Stávající zápis v katastru nemovitostí tedy neodpovídá skutečnému a právnímu stavu.9. Žalobce dále uvedl, že žalovanou vyzval prostřednictvím své právní zástupkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, k nápravě stavu dopisem ze dne , datum, . Na tuto výzvu reagovala žalovaná tak, že namítla své vydržení daného pozemku.10. Žalobce doplnil, že námitka vydržení vlastnického práva s poukazem na rozhodnutí o dědictví je zjevným zneužitím práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku, které nepožívá právní ochrany. Navíc i ustanovení § 6 odst. 2 téhož zákona uvádí, že nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým měl kontrolu. Z žalobních tvrzení pod body II.-IV. žaloby je zřejmé, jakým způsobem se k „vlastnictví“ žalovaná dostala, tzn. jasnými flagrantními pochybeními státních orgánů, nad kterými má žalovaná kontrolu a za jejich pochybení nese odpovědnost, tj. jak za orgány geodézie či katastru nemovitostí, tak i za rozhodování notářů dříve zařazených do soudní soustavy a poté vykonávajících jako soudní komisaři zákonem jim svěřené pravomoci.11. Dalším důvodem, pro který nemůže svědčit žalované vlastnictví, je ustanovení § 1090 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého nabyl-li zůstavitel (tj. v tomto případě , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, ) nepravou držbu (tj. „vlastnictví“ omylem či vědomou chybou při zápisech v evidenci nemovitostí), nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, tj. v tomto případě Česká republika.12. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne , datum, . Navrhla žalobu zamítnout. Ve svém podání uvedla, že dle názoru žalobce byla ke dni , datum, vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, matka žalobce , jméno FO, , roz. , jméno FO, , nar. , datum, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Touto kupní smlouvou koupila matka žalobce od , Jméno zainteresované osoby 0/0, , svého nastávajícího švagra, předmětný pozemek do svého výlučného vlastnictví.13. Žalovaná k výše uvedené smlouvě uvádí, že tato smlouva byla uzavřena s odkládací podmínkou. , jméno FO, měla kupní cenu zaplatit až v den sňatku s , jméno FO, a teprve po zaplacení kupní ceny se smlouva měla stát účinnou.14. Dle názoru žalované je vlastníkem předmětného pozemku stát, jelikož Okresní soud v Uherském , adresa, vydal dne , datum, usnesení o dědictví č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o přechodu vlastnického práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, ze zůstavitele , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , na stát – Okresní úřad v Uherském , adresa, . Následně byl LV č. , hodnota, zrušen a pozemek byl zapsán na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, .15. Na základě smlouvy o převodu nemovitosti uzavřené dne , datum, mezi Okresním úřadem v , adresa, jako převodcem a , právnická osoba, jako nabyvatelem byl pozemek parc. č. , hodnota, převeden z prozatímní správy Okresního úřadu do správy , právnická osoba, a zapsán na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, jako vlastnictví České republiky s právem hospodaření pro , právnická osoba, .16. Dle ust. § 4 odst. 1) věta první zákona č. 503/2012 Sb. je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dle tohoto ustanovení vykonává nyní právo hospodaření s předmětným pozemkem Státní pozemkový úřad.17. Stát neměl a nemá na základě výše uvedeného usnesení vydaného příslušným soudem nejmenší pochybnosti o tom, že je právním nástupcem , jméno FO, , nar. , datum, a s předmětným pozemkem vždy nakládal jako s vlastním, když na pozemku stát vždy zemědělsky hospodařil.18. Státní pozemkový úřad je povinen vykonávat správu pozemku, proto předmětný pozemek byl a v současné době je opět Státním pozemkovým úřadem jako pronajímatelem pronajat zemědělsky hospodařícímu subjektu. O této skutečnosti svědčí i nájemní smlouva uzavřena dne , datum, mezi Státním pozemkovým fondem jako pronajímatelem a společností , právnická osoba, jako nájemcem. Na základě této nájemní smlouvy byl sporný pozemek předán do užívání této společnosti.19. Žalovaná rovněž odkazuje na ust. § 130 a § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do , datum, : Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.20. I kdyby soud dospěl k závěru, že vlastníkem sporného pozemku byla ke dni , datum, , jméno FO, , nar. , datum, , žalovaný má za to, že stát nabyl vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržením. Držby se ujal již v červnu , Anonymizováno, , kdy na základě usnesení Okresního soudu v Uherském , adresa, připadl předmětný pozemek Českému státu – Okresnímu úřadu v , adresa, . Po uzavření smlouvy o pře