11 C 27/2023-36 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 21 635 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou dne [datum] uzavřela se žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr společně s úroky ve výši 3 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, a to v 60týdenních splátkách ve výši 510 Kč počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Nejpozději tak měl být úvěr splacen ke dni [datum], následující den se tak žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo v souladu se smlouvou na úročení jistiny úvěru ve výši 25,38 % ročně (čl. 1 smlouvy). Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila částku 8 965 Kč, když naposledy byla ze strany žalované provedena platba dne [datum]. Ničeho dalšího uhrazeno nebylo, proto se žalobkyně se svým nárokem na zaplacení částky ve výši 21 635 Kč (jistina 16 778,74 Kč, dlužné úhrady ve výši 4 856,26 Kč) s příslušenstvím obrátila na soud. 2. Aktivní legitimaci dovodila žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí ní a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 3. Protože účastníci, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřila, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 17 000 kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit částku ve výši 30 600 Kč (jistina 17 000 Kč, úrok 3 400 Kč, administrativní poplatek 3 400 Kč, odměna za hotovostní inkaso 6 800 Kč), a to v 60týdenních splátkách ve výši 510 Kč. V článku 1.4 pak byla dohodnuta úroková sazba ve výši 32,15 % p.a. v případě smlouvy na 60 týdnů. -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně. Nedílnou součástí byl seznam postupovaných pohledávek. -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že změna věřitele byla žalované oznámena, když byla zároveň vyzvána ke splacení částky ve výši 24 385 Kč. Součástí byly také informace o zpracování osobních údajů. ([anonymizováno]) -) z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 37 316,78 Kč, a to nejpozději do [datum] s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky. ([anonymizováno]) 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval a dospěl k tomuto skutkovému závěru: 5. Dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dohodla, že jí poskytne peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které jí téhož dne předala v hotovosti, a to v částce 12 913 Kč, když si část započetla na vyplacení spotřebitelského úvěru, s čímž žalovaná souhlasila. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky společně s úroky a poplatky vrátit ve formě splátek, kdy splátky byly dohodnuty v týdenní výši 510 Kč, když ani ke splatnosti data poslední splátky peněžní prostředky zcela nesplatila, čímž žalovaná svým povinnostem nedostála. Předmětná pohledávky poté byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalované byl poskytnut hotovostní úvěr ve výši 17 000 Kč, který se zavázala uhradit společně s úroky a poplatky, tedy uhradit částku 30 600 Kč, v 60týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost a do dne [datum] zcela poskytnutý úvěr nesplatila, ocitla se se zbytkem následujícího dne v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovanou, tak i její výši. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 25,38 % ročně, jednak v kapitalizované výši (ke dni postoupení pohledávky) 10 101,98 Kč a jednak ode dne [datum] do zaplacení z částky 16 778,74 Kč. Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jednak v kapitalizované výši 3 980,29 Kč (zesplatnění ke dni postoupení pohledávky) a jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně z částky 16 778,74 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy ohledně počátku prodlení byl akceptován návrh žalobkyně a tento se vztahuje ke dni následujícími po splatnosti poslední dohodnuté splátky. (výrok I) 13. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, když podpisem smlouvy stvrdila, že poskytla pravdivé informace pro posouzení její schopnosti splácet. 14. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 866 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 318 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II) 15. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.