11 C 54/2023-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 96 881,30 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila následovně: 2. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly také úvěrové podmínky. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 95 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální vyčerpané částky, a to včetně příslušenství a sjednaných poplatků, vždy k 20. dni příslušeného kalendářního měsíce. Celkem žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 150 968 Kč, když zároveň splatil částku ve výši 115 351 Kč. V souladu s čl. 6 úvěrových podmínek žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný byl zároveň dopisem ze dne [datum] vyzván k uhrazení zesplatněného úvěru, ale po této výzvě ničeho neuhradil. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku ve výši 96 881,30 Kč (jistina neuhrazená 94 998,30 Kč, poplatky ve výši 196 Kč, poplatky za pojištění ve výši 87 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč v souladu s čl. 7 úvěrových podmínek, smluvní pokuty 1 000 Kč v souladu s čl. 7 úvěrové smlouvy a čl. 7 úvěrových podmínek). 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 4. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu – Úvěrová smlouva - [anonymizováno] kreditní karta [anonymizována dvě slova] [číslo]. Výše úvěrového rámce byla sjednána v částce 95 000 Kč s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Celková částka splatná spotřebitelem byla 109 231 Kč, měla být hrazena ve formě měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky, a to vždy k 20. dni měsíce. Žalovaný se rovněž zavázal hradit pojištění schopnosti splácet. V úvěrové smlouvě pak byla dohodnuta také výše smluvní pokuty. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky [anonymizováno] a dokumenty o pojištění. Dle výpisu čerpání splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaný čerpal úvěrový rámec postupně. Naposledy žalovaný uhradil na čerpaný úvěr dne [datum] částku 3 887 Kč. Od splátky splatné dne [datum] se dostal do prodlení, stejně jako s následujícími splátkami, proto žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 94 771,79 Kč s příslušenstvím. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění poskytnutého úvěru a byl zároveň vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 106 732,79 Kč ([anonymizováno]). Jelikož ničeho neuhradil, byla mu dne [datum] zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl vyzván uhradit částku ve výši 108 006,46 Kč ([anonymizováno]). 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval. 6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>9. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>10. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> 11. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 12. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. 13. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele (úvěrová smlouva, potvrzení o provedení ověření bonity klienta, posouzení úvěruschopnosti klienta). 14. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 95 000 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru dle splátkového kalendáře byla nesplacená část úvěru prohlášena ke dni [datum] za okamžitě splatnou a žalovaný se následujícího dne ocitl v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným, tak i její výši, nadto soud musel konstatovat, že požadovaná částka za náklady na vymáhání odpovídala smluvním ujednáním, shodně i požadovaná smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč dle § 2048 o.z. v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadovaného smluvního úroku z úvěru, který žalobkyně ke dni sepsání žaloby kapitalizovala částkou 16 037,55 Kč a dále úroku ve výši 15 % ročně z částky 94 998,30 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (dle úpravy § 122 z. č. 257/2016 Sb.). Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o.z., a to jednak v kapitalizované výši 3 135,20 Kč ([datum] - [datum]) a jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.) 15. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 876 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 14 940 Kč (3 x 4 980 Kč dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 300 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 13 a.t. a náhradu DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 23 042,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 16. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.