14 C 227/2023-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 76 599,84 Kč s kapitalizovaným úrokem 13 647,53 Kč (27,9 % ročně z částky 74 999,84 Kč od 21. 4. 2023 do 24. 7. 2023), úrokem 15 % ročně z částky 74 999,84 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 536,17 Kč od 5. 5. 2023 do 24. 7. 2023 a úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 76 599,84 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 25. 9. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 75 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,31 % z výše úvěrového rámce vždy k 20. dni příslušného měsíce. Žalovaná v průběhu úvěrového vztahu načerpala částku 77 637 Kč, avšak splátky nehradila řádně a včas, celkově zaplatila na dlužnou částku jen 6 200 Kč, proto žalobkyně využila svého práva (č. l. 6.1. úvěrových podmínek), dluh ke dni 20. 4. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě, což žalovaná ani přes další upomínání neučinila, proto žalobkyně podala tuto žalobu, jíž se domáhá úhrady částky 76 599,84 Kč (skládající se z neuhrazené jistiny 74 999,84 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč) a příslušenství uvedeného shora.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. V rámci provedeného dokazovaní soud z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 25. 9. 2022 zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 35 000 Kč s možným zvýšením až na 500 000Kč, úrokem 27,9 % ročně, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3,31 % z úvěrového rámce, tj. 1 159 Kč. V úvěrové smlouvě pak žalovaná prohlásila, že je svobodná, vyživuje 1 dítě, bydlí u rodičů, je na mateřské dovolené a její celkový čistý měsíční příjem činí 25 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti pak činí 35 000 Kč. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky, dle kterých mohl být mimo jiné žalované navýšen úvěrový rámec až na 500 000 Kč a v případě prodlení žalované mohla žalobkyně prohlásit celý úvěr za splatný.4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou vycházela z toho, že bude žalované poskytnut revolvingový úvěr ve výši 75 000 Kč, žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů, má 1 dítě a příjem 25 000 Kč (mateřská dovolená). Příjem ostatních členů domácnosti pak činil 35 000 Kč. Současně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná není vedena jako dlužník v registrech NRKI, SOLUS, CEE, MVCR a měsíční výdaje domácnosti činí dle žádosti 15 000 Kč.5. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období do 1. 8. 2022 do 31. 8. 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 0, konečný zůstatek 1 413,60Kč Příjmy žalované tvoří dávky od Úřadu práce – 6 413 Kč, 18 810 Kč. Výdaje žalované jsou tvořeny splátkami úvěrů – např. 661 Kč, 2 160 Kč, 3 591 Kč, 18 810 Kč, 25 941 Kč, 1 161 Kč, 1 230 Kč, 556,41 Kč, 903 Kč, nájmem 13 800 Kč, elektřinou 2 000 Kč. Nízký kladný zůstatek na bankovním účtu je dosažen opakovaným dalším čerpáním úvěrů.6. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalované bylo odmítnuto poskytnutí 8 úvěrů, v době uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru měla 2 existující splátkové úvěry (osobní úvěr uzavřený dne 8. 5. 2022 a 23. 5. 2022 v celkové výši 262 539 Kč a splátce 2 823 Kč měsíčně), 1 nesplátkový (kontokorentní) úvěr (s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, který byl přečerpán o 394 Kč) a 1 kreditní kartu s úvěrovým rámcem 20 000 Kč (kdy v červenci 2022 došlo k opožděné úhradě splátky).7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované v době od 26. 9. 2022 do 24. 7. 2022 částku celkem 77 637 Kč a žalovaná uhradila žalobkyni celkem 6 200 Kč.8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 20. 4. 2023 včetně podacího archu pošty ze dne 21. 4. 2023 bylo zjištěno, že z důvodu prodlení žalované vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení celého dluhu do 14 dnů od sepsání výzvy.9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 5. 2023 včetně podacího archu pošty ze dne 16. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby do 22. 5. 2023.10. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná, Anonymizováno, ze stran nevznesla námitky správnosti či pravosti a zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala. Potvrzení o ověření bonity klienta, úvěrová zpráva a bankovní výpisy žalované ve vzájemných souvislostech prokazovaly, že žalobkyně sice před uzavřením smlouvy s žalovanou ověřovala její výdaje a příjmy prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalované, avšak zjištění učiněná z tohoto výpisu zakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet, neboť její výdaje zejména na úhradu ostatních úvěrů ( min. ve výši 55 013 Kč) převyšovaly ověřené příjmy tvořené sociálními dávkami ( 25 223 Kč).11. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.13. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok (27,9 % ročně). Současně se tato smlouva řídila i úpravou z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinnou v době jejího uzavření, neboť dle § 2 tohoto zákona, šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. Díky sjednané možnosti navyšování úvěrového rámce nedošlo k překročení úvěru tak jak je vymezeno v § 3 odst. 1 písm. i) z. č. 257/2016 Sb., nýbrž k přečerpání tak jak je vymezeno v § 3 odst. 1 písm. h) z. č. 257/2016 Sb. a na poměry věci účastníků dopadá i § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. V souladu s § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, tak jak ukládá § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 77 637 Kč – zaplacená část 6 200 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 71 437 Kč. Žalobu shledal nedůvodnou ve zbývající části jistiny a nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání – úroky, smluvní pokuty, poplatky, a proto ji soud výrokem II. zamítl.14. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované tak, jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu neprokázány a současně nebylo možno vycházet z výpisu z bankovního účtu žalované z roku 2022. Žalovaná se svým pasivním postojem vzdala ochrany, která je jí poskytována dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaná nesplnila dluh ani poté co byla žalobkyní k jeho úhradě vyzvána výzvou ze dne 20. 4. 2023 do 24. 4. 2023, ocitla se dnem následujícím 25. 4. 2023 v prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve