14 C 245/2022-65 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 730,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 32 730,60 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 25. 1. 2017 Smlouvu o revolvingovém úvěru na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka 55 730,60 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit do 29. 3. 2022. Po úhradě dílčích plateb zůstává žalobkyni, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení ze dne 27. 1. 2020, pohledávka ve výši 32 730,60 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V rámci provedeného dokazovaní soud z listiny o smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 25. 1. 2017 (včetně obchodní podmínek) nepodepsané žádnou ze stran zjistil, že mezi [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným měla být prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva, dle které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 8,5% měsíčně, poplatkem za čerpání 12,5% z každého čerpání v pravidelným měsíčních splátkách ve výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy do 30 dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem 25. 1. 2017. Pro případ prodlení žalovaného byla mezi stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky v prodlení, úroky z prodlení a náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč. 4. Žalobkyně v rámci důkazů předložila kopii svého občanského průkazu žalovaného. Ze zprávy banky bylo zjištěno, že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalovaného. 5. Z formuláře standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla informace dle § 95 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, avšak úvěrový limit zde uvedený byl jen v maximální výši 25 000 Kč. 6. Z platební historie žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému bylo poskytnuto 130 890 Kč od 29. 6. 2016 do 15. 3. 2022. Žalovaný za totéž období zaplatil 202 728,60 Kč. 7. Z potvrzení o provedené platbě- the pay bylo zjištěno, že na účet [bankovní účet] byly poukázány platby 4 000 Kč, 20 000 Kč, 20 000 Kč, 12 190 Kč, 5 400 Kč, 4 000 Kč, 20 000 Kč, 10 000 Kč, 4 400 Kč, 2 000 Kč, 5 700 Kč, 1 400 Kč celkově 109 090 Kč od 9. 5. 2017 do 27. 9. 2021 Tyto platby se v uvedeném období shodovaly výši i datem s platbami z platební historie žalovaného. 8. Z výpisu účtu u právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že zůstatek dluhu po platbě z 11. 12. 2021 činil 42 099,44 Kč a celková částka po splatnosti 29. 3. 2022 činí 25 024,05 Kč. 9. Z plateb na vrub účtu bylo zjištěno, že žalovaný vybral od 29. 6. 2016 do 3. 5. 2017 - 7 000 Kč, 1 800 Kč, 5 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 6 000 Kč celkově 21 800 Kč Tyto platby se shodovaly výši i daty s platbami uvedenými v platební historii žalovaného. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 4. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek. 12. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2022 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. 13. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) přičemž měl pochybnosti o uzavření smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, neboť nekorespondovalo datum uzavření smlouvy dne 25. 1. 2017 s datem, kdy byly poskytovány první platby právní předchůdkyní žalobkyně dle platební historie 29. 6. 2016. Výše úvěrového rámce uvedeného v listině o smlouvě 35 000 Kč, nekorespondovala s výši úvěrového rámce uvedeného ve formuláři informací o spotřebitelském úvěru 25 000 Kč a současně i zůstatek dluhu z výpisu z účtu žalovaného ze dne [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] ve výši 42 099,44 Kč převyšoval oba tyto úvěrové rámce. Nicméně díky tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala s osobními údaji žalovaného (občanský průkaz) a poskytované prostředky byly zasílány na bankovní účet, který dle zprávy banky je veden na jméno žalovaného, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky již od 29. 6. 2016 probíhala jednání o uzavřením smlouvy. Žalobkyně však neprokázala uzavřenou dohodu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ani její obsah, přestože byla k tomu soudem vyzvána usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací] s právní mocí od 22. 12. 2022. Žalobkyně po výzvě soudu s upozorněním na následky nesplnění výzvy pouze popsala způsob uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku, bez toho, že by vysvětlila poskytnutí peněžních prostředků před uzavřením smlouvy a bez tohoto, že by označila a předložila soudu další důkazy k uzavření smlouvy ze dne 25. 1. 2017. Současně zůstalo neprokázáno i to, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posuzovala jeho úvěruschopnost na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, když měla vycházet pouze z lustrace žalovaného v registrech, jeho vlastního prohlášení a svého výpočtu bez toho, že by alespoň tvrdila výši příjmů a výdajů žalovaného. Proto soud má za to, že i kdyby byla prokázána existence dohody mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně ze dne 25. 1. 2017 byla by tato dohoda neplatná pro rozpor s ust. § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a 588 o. z. a soud by k této neplatnosti musel přihlížet z moci úřední. 14. Ve věci je však rozhodující, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 25. 1. 2017. Platební historie žalovaného ve spojení s korespondujícími platbami ve prospěch žalovaného (na vrub jeho účtu i the pay) však prokazovaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu částku 130 890 Kč (od 29. 6. 2015 do 15. 3. 2022) a žalovaný za stejné období právní předchůdkyni žalobkyně vrátil 202 728,60 Kč. 15. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně tím, že přijal její plnění 130 890 Kč bez právního důvodu a v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. byl povinen toto plnění žalobkyni vydat. Žalovaný však této povinnosti dostál, neboť právní předchůdkyni žalobkyni vrátil ještě více 202 728,60 Kč a v důsledku toho zanikl jeho závazek z bezdůvodného obohacení splněním dle 1908 odst. 1 o. z. Bylo-li žalovanému oznámeno postoupení pohledávky až dopisem ze dne 13. 4. 2022, zprostil se svého dluhu plněním vůči právní předchůdkyni žalobkyně dle § 1882 odst. 1 o. z. Nárok žalobkyně (vstoupivší do práv věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávky) na zaplacení částky 32 730,60 Kč shledal soud nedůvodný, a proto žalobu zamítl. Soud zamítl žalobu i ohledně úroků z prodlení, neboť k zániku závazku splněním došlo nejpozději poslední platbou žalovaného v období do 15. 3. 2022 a žalobkyně požadovala úroky z prodlení až po zániku závazku od 30. 3. 2022. 17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého by náleželo právo na náhradu nákladů řízení zcela úspěšnému žalovanému, kterému však náklady řízení nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.