15 C 24/2023-40 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 502,11 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně- společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši 12 000 Kč, kterou se zavázal uhradit společně s příslušenstvím ve výši 10 302 Kč (kapitalizované smluvní úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatky), a to ve 14měsíčních splátkách á 1 593Kč, kdy poslední splátka připadla na den [datum] a tím také konečná splatnost celého úvěru. Žalovaný uhradil pouze částku 1 600 Kč, což odpovídá jedné splátce, dále nehradil ničeho a nejpozději ke dni [datum] se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 20 702 Kč (jistina 11 202,61 Kč + příslušenství 9 499,39 Kč). V důsledku prodlení žalovaného se splácením, tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dále žalobkyně požaduje také částku nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč. Jelikož žalovaný ani po oznámení postoupení pohledávky ničeho neuhradil, požaduje žalobkyně uhrazení částky ve výši 12 502,11 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 418,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 033,43 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 1 299,50 Kč za období od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok od [datum] do zaplacení. 2. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně doložila rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dílčí smlouvou ze dne [datum], jíž došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 3. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním. 4. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalovaný konkludentně, žalobkyně výslovně), rozhodl soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil skutková zjištění a z nich závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč. V žádosti uvedl, že úvěr bude splácet po 1 593 Kč měsíčně, a to po dobu 14 měsíců. Na základě uvedené žádosti byla se žalovaným dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo]. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč (potvrzení o provedení transakce ze dne [datum]), který se zavázal uhradit formou 14 splátek, a to společně s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 302 Kč (úrok 1 155 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 107 Kč, inkaso plateb v hotovosti 2 160 Kč). Ve smlouvě pak byla sjednána také smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s plněním smluvních povinností, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl také předpis splátek a formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] dokládá aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (podací arch ze dne [datum] - [anonymizováno]), když byl zároveň vyzván k uhrazení částky ve výši 30 325,88 Kč. Žalovaný byl následně vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 30 338,05 Kč výzvou ze dne [datum]. 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 6. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona viz výše, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze smluvní pokutu. Dle odstavce 2 věta první uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Dle odstavce 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> <i>9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z., jež ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naplňuje znaky spotřebitelského úvěru a vedle úpravy v občanském zákoníku se ni vztahují i zvláštní ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. v platném znění. Žalovanému byl poskytnut hotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč, čímž žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy. Žalovaný smluvním závazkům nedostál, když řádně a včas, tj. do sjednaného data poslední předepsané splátky dne [datum], nevrátil poskytnuté peněžní prostředky se smluveným příslušenstvím. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným a její výši, a to včetně příslušenství sestávajícího z částky 10 302 Kč (úrok 1 155 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 107 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 160 Kč) a náklady spojené s uplatněním pohledávky, včetně výše smluvní pokuty a jejího nároku, když tato byla vyčíslena v souladu se smlouvou z důvodu prodlení žalovaného. Prokázána byla také aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. V souladu s ustanovením § 1970 o. z. je dále žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši ke dni prodlení a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny úvěru za dobu od [datum] do zaplacení, rovněž také kapitalizovaný zákonný úrok za dobu od splatnosti pohledávky do dne postoupení pohledávky ve výši 418,33 Kč (výrok I) 14. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, má soud za to, že tato byla dostatečně a legitimním způsobem posouzena, a to na základě dokladů doložených žalovaným a učiněných samotným žalovaným ve znění prohlášení v rámci žádosti o poskytnutí úvěru. 15. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“), ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 16. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.