15 C 64/2023-33 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši 14 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého plněním právní předchůdkyně žalobkyně žalované na základě neplatné Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], která byla sepsána mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] (dále jen„ banka“), když žalobkyně nebyla schopna doložit zkoumání úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní. Na základě uvedeného poskytla banka žalované částku ve výši 14 000 Kč, kterou se tato zavázala uhradit v šesti měsíčních splátkách, což neučinila, když se ke dni [datum] ocitla v prodlení, a předmětný dluh ani přes výzvy nesplnila. Proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud. 2. Svou aktivní věcnou legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 3. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nijak nevyjádřila, když byla po celou dobu řízení procesně pasivní. 4. Protože účastníci, žalobkyně již v samotném návrhu a žalovaná konkludentně, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníky smlouvy jsou banka v postavení věřitele a žalovaná v postavení dlužníka. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžní zápůjčky ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala za poskytnutou zápůjčku uhradit poplatek ve výši 7 700 Kč a včetně poskytnuté zápůjčky vše uhradit v šesti měsíčních splátkách ve výši 3 617 Kč, resp. 3 615 Kč poslední. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky v ní uvedené. -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy. -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované písemně oznámila, že pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] přešla na nového věřitele. ([anonymizováno]) -) výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 39 268,57 Kč ([anonymizováno]) 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala a dospěl k následujícímu skutkovému závěru: 6. [příjmení] poskytla žalované dne [datum] částku ve výši 14 000 Kč, kterou se dosud nevrátila. Následně uzavřela banka se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky. 7. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k názoru, že podaný žalobní návrh je důvodný. 12. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištěný skutkový závěr, když žalobkyně nebyla schopna řádně a úplně doložit zkoumání úvěruschopnosti žalované, soud uzavřel, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum] je v souladu s dikcí § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. 13. Žalobkyně žalované poskytla dne [datum] částku ve výši 14 000 Kč. Žalovaná však poskytnutou částku žalobkyni nesplatila a ke dni [datum] se ocitla v prodlení. 14. Protože byla smlouva o zápůjčce shledána neplatnou, pak má v souladu s § 2991 a násl. o.z. žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tedy toho, co bez právního důvodu žalované poskytla, tedy částky ve výši 14 000 Kč. Jelikož žalovaná peněžní prostředky ani přes výzvy neuhradila, dostala se tak do prodlení a vznikla jí povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o.z. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy ohledně počátku prodlení byl akceptován návrh žalobkyně, která jako den prodlení určila datum splatnosti poslední sjednané splátky. (výrok I.) 15. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, a náhrady DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částka ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II). 16. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.