3 C 391/2019-352 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 12. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 215 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že s žalovanou, která je její sestrou, uzavřela dne 19. 12. 2015 smlouvu o podnájmu družstevního bytu č. , hodnota, v 3. nadzemním podlaží domu č. , hodnota, v , adresa, v , adresa, (dále jen „Byt“) za měsíční nájemní ve výši 5 000 Kč splatné ke každému 15. dni v měsíci. Vedle toho byla žalovaná dle smlouvy povinna uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 1 % denně. Žalovaná nájemné již od ledna 2016 nehradila s tím, že termín pro úhradu dle vzájemné dohody před svědky prodlužovaly. Poslední dohoda byla v prosinci 2018, kdy přede svědky žalovaná dluh písemně uznala s tím, že jej zaplatí po obdržení dědictví po matce. Toto se nestalo a v červenci 2019 žalovaná byt opustila. Žalobkyně opakovaně v řízení uváděla, že byla ze strany žalované v rámci řízení o dědictví po společné matce podvedena a obrána o dědictví.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Potvrdila, že předmětný Byt užívala od května 2016 do července 2019 s tím, že žalobkyně jí nabídla Byt k užívání na konci roku 2015 s ohledem na její manželskou krizi, kterou řešila v té době a také proto, že už v Bytě nechtěla nájemníky. Mělo se jednat o vzájemnou výpomoc v rodině. Žalovaná žalobkyni sdělila, že nemá prostředky na hrazení nějaké úplaty za užívání Bytu. S žalobkyní se na konci roku 2015 dohodla na tom, že za užívání Bytu nebude hradit nějaké nájemné, ale že bude hradit elektřinu a platby s Bytem spojené, které platila přímo družstvu. To bylo 500 Kč na elektřinu a 3 435 Kč družstvu. U uzavření dohody byla přítomna žalobkyně, žalovaná a jejich matka. Strany si nedohodly přesný termín zahájení tohoto užívání. Přestože se na tom nedohodly, tak žalobkyně přehlásila elektřinu na žalovanou a ta ji tedy začala hradit od ledna 2016, i když Byt ještě neužívala. Žádnou kauci na začátku užívání Bytu žalobkyni nesložila. Žalovaná popřela, že by podepsala nějakou podnájemní smlouvu, žádost o udělení souhlasu s podnájmem či uznání dluhu. Popřela, že by nějaký dluh vůči žalobkyni uznala. Její majetkové poměry byly v letech 2015-2019 takové, že měla vyživovací povinnosti ke dvěma dětem. Měla příjem cca 11-12 tisíc a hodnotnější věci, jako např. auto nevlastnila. V té době vlastnila s manželem dům. Z dědictví po matce obdržela asi 35 000 Kč.3. Soud dne 11. 8. 2021 vynesl ve věci rozsudek, kterým žalobu v celém rozsahu zamítl a zavázal žalobkyni k úhradě nákladů řízení žalované. K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil s pokynem, aby soud provedl také znalecké zkoumání podpisu žalované kopii listiny Uznání závazku, zabýval se provedenými listinnými důkazy, vyslechl manžela žalobkyně, zabýval se předchozím nájemním vztahem žalobkyně a majetkovými poměry účastnic.4. Soud z provedených listinných důkazů, znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, dalšího znaleckého posudku z daného oboru a dále z výslechů bývalého manžela žalobkyně a obou účastnic zjistil, že žalovaná užívala minimálně po dobu od května 2016 do července 2019 Byt a za to hradila platby elektřiny a poplatky družstvu, neboť se jednalo o družstevní byt. Bylo také prokázáno z podnájemní smlouvy ze dne 11. 12. 2014 a protokolů o předání ze dne 11. 12. 2014 a 20. 12. 2015, že před rokem 2016 byl Byt pronajat , jméno FO, za nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně. Z žalobkyní předložené Smlouvy o podnájmu bytu ze dne 19. 12. 2015 vyplynulo, že touto smlouvou se měla žalovaná zavázat k úhradě nájemného ve výši 5 000 Kč měsíčně a nákladů spojených s užíváním bytu 3 435 Kč, a také ke složení kauce ve výši 10 000 Kč, nicméně uzavření takové smlouvy nebylo prokázáno, neboť ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. 173/41-2020, znalce z oboru písmoznalectví, specializace zkoumání ručního písma, soud jednoznačně zjistil, že podpis na Smlouvě o podnájmu Bytu ze dne 19. 12. 2015 (dále jen „Smlouva“) a na Žádosti o udělení souhlasu s podnájmem není podpisem žalované, kdy toto znalec jednoznačně vyloučil. Zároveň znalec vyloučil, že by se jednalo o neúmyslné zkomolení podpisů a jako zcela nereálnou označil i možnost, že by žalovaná úmyslně zkomolila opakovaně své podpisy na obou zkoumaných listinách. Jedná se tedy o padělek. Z pokynu odvolacího soudu znalec vypracoval i znalecký posudek č. 259/30-2022 na podpis dlužníka na kopii listiny Uznání dluhu ze dne 19. 12. 2018. Ani u tohoto podpisu nebylo prokázáno, že se jedná o podpis žalované. Znalec prohlásil, že z kopie lze usuzovat, že originál podpisu nebyl napsán nijak pomalu a nejistě, ale přesnější analýza kvality psacího pohybu a její srovnání s kvalitou psaní podpisů žalované objektivně není možná a jako závěr znaleckého posudku vyplynul „nerozhodný“. Názor odvolacího soudu, že fundovaný znalec je schopen rozpoznat padělaný, záměrně pozměněný či pravý podpis i z kopie, nebyl provedením nového znaleckého posudku potvrzen. Znalec zpracoval oba posudky precizně, splnil znalecké úkoly a své znalecké závěry obhájil při svém výslechu. K nerozhodnému výsledku zkoumání podpisu na kopii listiny uvedl, že kopie byla nekvalitní a posuzovaný podpis nebyl nijak konstrukčně složitý. Pokud znalec činí posudek ke kopii, pak se v převážné většině vyjadřuje k obrázku podpisu a nemůže se vyjádřit k tomu, jak se podpis na listinu originálu dostal. U některých znaků byla dobrá podobnost s podpisem žalované, pak tam byly ale další, které podpisu žalované neodpovídaly. Pokud by se jednalo o pravý podpis žalované, pak některé odlišné znaky by mohly být dány variabilitou podpisů, nicméně znalec neměl k dispozici takové množství podpisů žalované, které by mohl pro posouzení použít a ani žalobkyně žádné další důkazy v tomto směru neoznačila ani nepředložila.5. Z výslechu žalobkyně, která se dostavila k jednání až po opakovaných předvoláních, soud zjistil, že v roce 2015 žalobkyně Byt pronajímala třetí osobě. Žalovaná na ni už v tom létě tlačila, aby ty nájemníky vyhodila, že od září 2015 tam potřebuje bydlet. S ohledem na půjčku, kterou v souvislosti s Bytem platila, tam sestra určitě nemohla bydlet zadarmo. Žalovaná se v té době rozváděla a řešila si osobní život. S ohledem na to jí dala nižší nájemné. Dohodly den setkání u matky, kde si žalovaná smlouvu přečetla, prostudovala a podepsala, spolu se souhlasem s podnájmem, a pak to všechno odnesla na bytové družstvo. Smlouvu procházely společně, u samotného podpisu už ale u žalované nikdo neseděl. V té době tam byly 4 děti a tehdejší manžel žalobkyně a matka účastnic. Podmínky nájemní smlouvy si dohodly už během listopadu, sestra žádné změny nenavrhla. Přestože ve smlouvě byly dohodnuté na jistotě 10 000 Kč, tak jí žalovaná dala pouze 5 000 Kč, i na to si půjčila od matky. Kauci následně po ukončení užívání použila na opravu bytu. Žalobkyně vyplnila žádost na E.ON, žalovaná se pod to podepsala a pak to žalobkyně elektronicky poslala. Dluh žalované řešila v dubnu 2016, řešila to s žalovanou i jejich matka, nicméně k žádné úhradě nedošlo, takže se dohodly, že to všechno naráz zaplatí do konce roku 2016. Na přelomu roku 2016 až 2017, kdy žalobkyně řešila podklady pro daňové přiznání, ten dluh s ní zase řešila a čekala až do března 2017, nicméně ani do té doby žalovaná nic neuhradila. Žalovanou urgovala celá rodina. Žalobkyně jí říkala, že pokud neuhradí, tak že nebude moct dál bydlet. Pak měla žalobkyně v roce 2017 nehodu a následně už žalovanou neurgovala. Ty výzvy vůči sestře byly pouze ústně, řešila to hlavně s matkou, v jejich rodině se písemně výzvy nedávaly. Určitě jí ale něco posílala v SMS. Následně byt prodala. Tvrdila, že žalovaná do Bytu před ukončením užívání nechtěla pustit ani zájemce o koupi a ani realitního makléře. Ten byt rozbila a zdemolovala, ale nakonec ten předávací protokol podepsala. V tom protokolu se její dluh neřešil, protože to předání prováděla realitní kancelář. Do protokolu to žalobkyně nedávala, protože v té době už měla se sestrou dohodu o tom, že dluh za nájem uhradí z dědictví po naší matce. K podpisu uznání dluhu žalobkyně uvedla, že na internetu vyhledala vzor, vyplnila ho a poslal žalované poštou. Ta ho následně podepsala a poslal jí kopii. Originál si nechala žalovaná. Před podáním žaloby nezasílala předžalobní výzvu. Co se týká majetkových poměrů, tak v letech 2015-2019 byla zaměstnaná, měla asi 10 000 Kč čistého a vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Na nákladech žití se dělila s tehdejším manželem.6. Z účastnického výslechu žalované vyplynulo, že jí Byt k užívání nabídla žalobkyně s tím, že už nechtěla pro vzdálenost od bydliště řešit problémy s nájemníky. Dohodly se na tom, že za užívání měla platit energie, tedy elektřinu a poplatky družstvu. Žalovaná uvažovala s ohledem na docházku dětí do školy o užívání Bytu až od září 2016, ale když přišla k matce, tak na ni čekaly v podstatě jenom klíče od Bytu s tím, že už byla nahlášení u EONu.