9 C 28/2023-35 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti dne 1. 12. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši ve výši 32 470 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne 20. 1. 2005 s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se pak zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 49 920 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 30 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 19 920 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 52-ti týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaný však řádně a včas poskytnutou půjčku nesplácel. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužné jistině částku ve výši 19 513,22 Kč a na souhrnném poplatku částku ve výši 12 956,78 Kč. Do postoupení pohledávky pak žalovaný uhradil na svůj dluh částku 17 450 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2021 mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem z téhož dne. Předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, tento však neuhradil a žalobkyně se obrátila se svým nárokem na soud. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ) dne 6. 3. 2023. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2023 č.j. 9 C 28/2023-32 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena dne 6. 3. 2023 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 4. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 1. 2005 [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti, kterou převzal žalovaný v den uzavření smlouvy, což bylo potvrzeno i podpisem žalovaného na samotné smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 49 920 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 30 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 19 920 Kč, přičemž uvedená částka měla být vrácena v 52týdenních splátkách po 960 Kč Součástí smlouvy byly i Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu 1. 2. 2006 (uplynutím týdenní lhůty pro splatnost další splátky dle čl. 8 Smlouvy). Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 32 470 Kč, kdy dlužná částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 19 513,22 Kč a částky souhrnného poplatku ve výši 12 956,78 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, účinné ke dni 5. 1. 2021. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 6. 1. 2021. Procesní subjektivita žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka [číslo]. Žalovaný neuhradil žalobkyni dluh ani na základě předžalobní upomínky ze dne 11. 11. 2021. 5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené smlouvě mezi účastníky, kdy závazkový vztah mezi účastníky se řídí režimem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31.12.2013, (dále jen ObčZ). Podle § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Ve smyslu § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dále podle § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 7. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobkyně z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. 8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně, pakliže se jednalo o dlužnou částku půjčky i spolu se souhrnným poplatkem, stejně tak i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení, avšak pouze ve vztahu k tomuto zákonnému úroku z prodlení z žalované jistiny ve výši 19 513,22 Kč, a to až ode dne následujícího po dni, kdy vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení dluhu - vrácení půjčené částky a souhrnného poplatku (představujícího podle názoru soudu příslušenství v podobě smluvního úroku z půjčky, viz níže odůvodnění výroku II. rozsudku). V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena Smlouva o půjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení ObčZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky Smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu. Neuhrazená část dluhu ze smlouvy o půjčce činila celkem 32 470 Kč, kdy tato částka byla složena z dosud neuhrazené jistiny ve výši 19 513,22 Kč a dále částky ve výši 12 956,78 Kč představující část souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. S ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z celkové žalované částky 32 470 Kč od 19. 12. 2020, když do této doby požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky za dobu od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 39 649,75 Kč, pak soud musel ve vztahu k požadovanému příslušenství toto posuzovat podle příslušných ustanovení ObčZ s ohledem na okamžik prodlení žalovaného. 9. Ve smyslu § 517 odst. 1 ObčZ, platilo, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení ObčZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyni tak bylo vyhověno co do jejího nároku ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 1. 2005 na zaplacení částky ve výši 32 470 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky jistiny 19 513,22 Kč za dobu od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 23 483,83 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 19 513,22 Kč od 19. 12. 2020 až do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků závislá na výši r