9 C 34/2023-56 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 020 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným a smluvním úrokem z úvěru a dále smluvní pokuty 5 689,25 Kč, z titulu pohledávky vzniklé žalobkyni za žalovaným ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] ve smyslu § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). Usnesením zdejšího soudu ze dne 27.2.2023 č.j. 9 C 34/2023-51 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobkyně s tímto postupem soudu konkludentně souhlasila. Soud s ohledem na pasivitu žalovaného a souhlas žalobkyně v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 3. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění: Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru dne [datum]. Jeho žádosti žalobkyně vyhověla – oznámení o schválení úvěru a dne [datum] uzavřeli žalobkyně s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 28.000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně na jeho bankovní účet. 4. Před uzavřením úvěrové smlouvy byly žalovanému řádně poskytnuty předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru, tuto skutečnost žalobkyně doložila listinou označenou [anonymizována dvě slova] – předsmluvní formulář. Schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet žalobkyni, žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala na základě údajů z vyplněného formuláře [anonymizována dvě slova] – hodnocení klienta, k čemuž žalovaný doplnil potvrzení o vyplacené mzdě od zaměstnavatele [právnická osoba] a výpisem z jeho bankovního účtu. Rovněž si tuto skutečnost žalobkyně ověřovala v systému [příjmení] a NRKI (nebankovní registr klientských informací). 5. Z úvěrové smlouvy vyplynulo, že se žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný v nominální úrokové sazbě 66,82 % ročně splácet v 48měsíčních splátkách po 1 741 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje měsícem květnem 2022 a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení ke schválení úvěru, přičemž z této listiny bylo zjištěno dále to, že při řádném splácení měla být poslední splátka úvěru uhrazena k datu [datum]. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr v částce 57 Kč měsíčně. V samotné úvěrové smlouvě bylo pro případ prodlení žalovaného se splátkami úvěru sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů podle bodu 6.1. smlouvy ve výši 499 Kč, přičemž žalovaný neuhradil řádně 2 a 3 splátku úvěru a ocitl se v prodlení déle jak 30 dnů u každé této splátky s tím, že v každém jednotlivém případě byla smluvní pokuta za každou opožděnou splátku úvěru splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč, kdy za každou splátku mohla žalobkyně požadovat 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitnul v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů byla pak v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení, kdy soud zjistil prodlení s úhradou splátek na straně žalovaného z karty klienta. Jak dále soud zjistil z karty klienta, žalovaný byl v prodlení s úhradou 2. a 3. splátky a v důsledku tohoto prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. úvěrové smlouvy. Podle tohoto bodu smlouvy totiž platilo, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 2 splátky splatné dne [datum] a v souladu se Smlouvou došlo k datu [datum] k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný [příjmení] ze dne [datum] informován. Na možnost zesplatnění celého úvěru byl žalovaný upozorněn již výzvou k zaplacení ze dne [datum]. Mezi účastníky pak bylo podle bodu 6.4. Smlouvy ujednáno, že se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 34 020 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. 6. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Žalobkyně pak měla dle čl. 6. úvěrové smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v případě, že by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou nově vzniklé výše jistiny. Tedy žalobkyně mohla požadovat smluvní pokutu od [datum] ve výši 0,1 % denně až do zaplacení jistiny, kterou však žalobkyně požadovala v snížené částce 5 689,25 Kč (ke dni podání žaloby). Žalovaný zůstatek dlužné částky žalobkyni neuhradil, a to ani přes upomínání a doručení předžalobní upomínky ze dne [datum] ze strany žalobkyně, která byla dána k poštovní přepravě téhož dne, jak bylo prokázáno z poštovního podacího archu. Žalobkyně tak byla nucena se domáhat svého práva podáním této žaloby. 7. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. 8. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně s učiněnými skutkovými zjištěními shodoval, a pro stručnost pak bylo možno na ně v plném rozsahu odkázat. Podstatné pro rozhodnutí soudu bylo to, že bylo možno učinit spolehlivý závěr o poskytnutí úvěru ve výši 28 000 Kč žalovanému ze strany žalobkyně na základě platně uzavřené smlouvy (o úvěru) ze dne [datum]. Stejně tak bylo bezpečně zjištěno, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy a spočívající v tom, že byl povinen splácet splátky úvěru řádně a včas a od toho se odvíjející právo žalobkyně zesplatnit celý úvěr, když mezi účastníky bylo mimo jiné ujednáno přičítání úroků a dalších dlužných částek k jistině, přičemž tedy i přirostlé úroky mohly být dále úročeny. Žalovaný tak byl povinen vrátit žalobkyni jak poskytnutý částku úvěru spolu s příslušenstvím, tak i smluvní pokuty, které byly řádně mezi účastníky pro případ prodlení žalovaného ujednány ve smlouvě, a které soud rovněž považoval za platně sjednané. (viz dále právní hodnocení) 9. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, kterou bylo nutno primárně považovat za spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. NOZ, přičemž se jednalo ve své podstatě o smlouvu o poskytování finančních služeb žalovanému v souvislosti s uzavřenou smlouvou. 11. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 13. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 14. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 15. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost v