14 C 196/2024-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 28 189,89 Kč s úrokem z prodlení 2 958,45 Kč, s úrokem 6 318,24 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 298,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem 22,08 % ročně z částky 17 298,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu Smlouvy o úvěru ze dne 9. 12. 2020 č. , číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou, na základě které byla žalované poskytnuta částka 21 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tyto peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem (včetně úroku 22,08 % ročně) ve výši 21 451 Kč, vše formou splátek ve výši 2 831 Kč měsíčně se splatností poslední z nich 9. 3. 2022. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, uhradila jen 12 934,97 Kč a nadále dluží částky požadované žalobou. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 69 997,77 Kč s úrokem z prodlení 6 745,25 Kč, s úrokem 13 275,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 40 689,89 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem 23,28 % ročně z částky 40 689,89 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu Smlouvy o úvěru ze dne 23. 11. 2020 č. , číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na základě které byla žalované poskytnuta částka 49 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky vrátit žalobkyni také souhrnný poplatek včetně úroku 23,28 % ročně ve výši 53 626 Kč, vše formou měsíčních splátek po 5 702 Kč se splatností poslední z nich 23. 5. 2022. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, uhradila jen 19 065,03 Kč a nadále dluží částky požadované žalobou.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. V rámci provedeného dokazovaní soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 9. 12. 2020 zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 21 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s poplatky s poplatkem 19 516 Kč, v němž byly zahrnuty i úroky 26 % ročně vše formou 15měsíčních splátek po 2 831 Kč splatných vždy ke konci splátkového období.4. Ze zákaznické karty ze dne 9. 12. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou posuzovala její úvěruschopnost na základě informací poskytnutých od žalované, když vycházela z toho, že žalovaná je na mateřské dovolené a disponuje ověřeným příjmem žalované ve výši 11 500 Kč (potvrzení o výplatě mateřské), neověřeným příjmem domácnosti 30 000 Kč a má neověřené výdaje ve výši 9 202 Kč (z toho 5 702 Kč předcházející splátka), přestože žalovaná disponovala bankovním účtem.5. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka 21 000 Kč dne 9. 12. 2020, žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou první splátky a celkově uhradila 12 934,97 Kč naposled platbou ze dne 4. 9. 2023.6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 23. 11. 2020 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 49 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s poplatkem 51 304 Kč v němž byly zahrnuty i úroky 86 % ročně, vše formou 18měsíčních splátek 5 702 Kč splatných vždy ke konci splátkového období.7. Ze zákaznické karty ze dne 23. 11. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou posuzovala její úvěruschopnost na základě informací poskytnutých od žalované, když vycházela z ověřeného příjmu žalované ve výši 12 000 Kč (výpis z bankovního účtu) výdajů žalované 3 000 Kč, a dalších příjmů domácnosti 40 000 Kč, které nebyly ověřeny.8. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka 49 000 Kč dne 23. 11. 2020, žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou druhé splátky, celkově uhradila na dluh částku 29 865,03 Kč, naposled platbou ze dne 4. 9. 2023.9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované postoupení pohledávky a vyzývala žalovanou k úhradě celého dluhu z obou smluv do deseti dnů ode dne doručení. Z poštovního podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 bylo zjištěno, že zásilka byla dle § 573 o.z. doručena žalované 30. 10. 2023 a lhůta splatnosti uběhla dne 9. 11. 2023.10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 21. 9. 2023 včetně seznamu bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni.11. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 3. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 2. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhů.12. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o. s. ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Soud vzal za prokázané zákaznickými kartami, že již v době uzavření první smlouvy ze dne 23. 11. 2020 existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr, neboť splátky dosahovaly poloviny ověřených příjmů, nebyly ověřeny další příjmy domácnosti a za situace, kdy měla být žalovaná na mateřské dovolené je nereálné, aby její celkové měsíčně výdaje činily jen 3 000 Kč. Uzavírala-li právní předchůdkyně s žalovanou i přes tyto důvodné pochybnosti druhou smlouvu krátce na to dne 9. 12. 2020 a opět vycházela z neověřeného dalšího příjmu domácnosti 30 000 Kč a odhadovaných výdajů žalované 3 500 Kč měsíčně (bez splátek 5 702 Kč), důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet se tím jen prohloubily, když nově byla žalovaná zatížena již splátkami v celkové výši 8 533 Kč, ač disponovala ověřeným příjmem jen ve výši 11 500 Kč a neověřenými běžnými výdaji. Závěr o důvodných pochybnostech o schopnosti žalované úvěr splácet v době uzavírání smlouvy je potvrzován i tím, že se žalovaná ocitla v prodlení již krátce po uzavření smluv a na dluh v celkové výši 40 516 Kč (smlouva ze dne 9. 12. 2020) uhradila jen 12 934,97 Kč a na dluh 100 304 Kč (smlouva ze dne 23. 11. 2020) uhradila jen 29 865,03 Kč.13. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.15. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle § 2395 o.z., neboť právní předchůdkyně se zavázala na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se obě smlouvy řídily i úpravou z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 z. č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhu, tak jak ukládá § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet založené na nedostatečném posouzení příjmů a výdajů žalované. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nároky žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o.z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 21 000 Kč – úhrady 12 934,97 Kč a konstatoval důvodnost u nároku odvíjejícího se od neplatné smlouvy ze dne 9. 12. 2020 jen ve výši 8 065 Kč a dále ve výši poskytnutých peněžních prostředků 49 000 Kč – úhrady 29 865,03 Kč a konstatoval důvodnost u nároku odvíjejícího se od neplatné smlouvy ze dne 23. 11. 2020 jen do výše 19 135 Kč. Zbývající nároky na část jistiny, úroky, poplatky, které se odvíjely od neplatných ujednání smlouvy, byly jako nedůvodné zamítnuty (výrok II tohoto rozsudku).16. Soud nemohl stanovi