14 C 58/2024-41 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 4 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 900 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení, částku 7 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 085 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaná jako provozovatel vozidla RZ , SPZ, zapsaného v registru vozidel nesjednala pojištění odpovědnosti v období od 10. 10. 2022 do 8. 12. 2022, 60 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 3 900 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Dále pak žalovaná jako provozovatel téhož vozidla RZ , SPZ, zapsaného v registru vozidel nesjednala pojištění odpovědnosti v období od 9. 12. 2022 do 27. 3. 2023, 109 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 7 085 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaná dluhy nezaplatila, ačkoliv byla k jejich úhradě vyzvána.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.V rámci provedeného dokazování soud z výpisu z registru silničních vozidel zjistil, že osobní automobil RZ , SPZ, byl v období 10. 10. 2022 do 8. 12. 2022 veden jako vozidlo provozované/vlastněné osobou žalovanou. Z Výzvy k úhradě ze dne 3. 2. 2023 včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku za vozidlo RZ , SPZ, za období od 10. 10. 2022 do 8. 12. 2022, tj. 60 dnů po 65 Kč včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 4 200 Kč do 60 dnů a poučila ji o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Z upomínky ze dne 11. 5. 2023, 9. 6. 2023, 17. 7. 2023 a z předžalobní upomínky ze dne 12. 9. 2023 včetně dokladu o odeslání zásilky a z dokladu o sledování zásilek ze dne 12. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby opakovaně vyzvána k zaplacení dluhu vzniklého v období za období od 10. 10. 2022 do 8. 12. 2022.Dále soud z výpisu z registru silničních vozidel zjistil, že osobní automobil RZ , SPZ, byl v období 9. 12. 2022 do 27. 3. 2023 veden jako vozidlo provozované/vlastněné osobou žalovanou. Z Výzvy k úhradě ze dne 18. 5. 2023 včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku za vozidlo RZ , SPZ, za období od 9. 12. 2022 do 27. 3. 2023, tj. 109 dnů po 65 Kč včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 7 385 Kč do 60 dnů a poučila ji o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Z upomínky ze dne 23. 8. 2023, 19. 9. 2023 a z předžalobní upomínky ze dne 14. 11. 2023 včetně dokladu o odeslání zásilky a z dokladu o sledování zásilek ze dne 14. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby opakovaně vyzvána k zaplacení dluhu vzniklého v období za období od 9. 12. 2022 do 27. 3. 2023.Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a vzal zjištění ze shora provedených listin za prokázaná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti listin, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala a žalovaná ani netvrdila skutečnosti, které by tato zjištění zpochybňovala.Podle § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „z. č. 168/1999 Sb.“) v platném a účinném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak,a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu ne zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.Podle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.Při právním posouzení věci soud postupoval dle předcházející právní úpravy z. č. 168/1999 Sb. platné a účinné v době vzniku nároku žalobkyně v souladu se zásadou zákazu retroaktivity, když z. č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti, účinný ke dni vyhlášení rozhodnutí, nemá přechodná ustanovení týkající se nároků žalobkyně vzniklých do 1. 4. 2024. Dle provedeného dokazování soud konstatoval, že v období od 10. 10. 2022 do 8. 12. 2022 a od 9. 12. 2022 do 27. 3. 2023 byla žalovaná dle § 4 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. vedena v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla RZ , SPZ, a porušila povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. tím, že k předmětnému vozidlu nesjednala v uvedených obdobích pojištění odpovědnosti. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni nárok dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. na úhradu příspěvku ve výši dle § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. v denní sazbě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 65 Kč, tj. 60 dní x 65 Kč a 109 dní x 65 Kč, tedy celkem 10 985 Kč. Současně vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. v každém případě prodlení také nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. 2 x 300 Kč, celkem 600 Kč dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Jelikož žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 z. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou ve lhůtě do 1 roku ode dne vzniku povinnosti, jak prokazovala výzva ze dne 3. 2. 2023 i výzva ze dne 18. 5. 2023 a současně obě výzvy obsahovaly lhůtu i poučení dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb., nezanikl nárok na příspěvek. Nezaplatila-li žalovaná ani poté co byla vyzvána, ocitla se dle § 1968 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v prodlení, a proto je povinna zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužných částek ve výši 15 % ročně dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud shledal žalobu zcela důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 585 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud § 14b) a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, žalobkyně opakovaně žaluje dle zákona č. 168/1999 Sb. ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč.Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení advokátu.