15 C 11/2024-51 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky , jméno FO, a.s. Na základě uvedené smlouvy byl pro žalovaného otevřen běžný účet č. , č. účtu, . Dne , datum, byl mezi účastníky uzavřen Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, kdy žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, – Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky a Podmínky pro používání úvěru společnosti , jméno FO, a.s. Žalobkyně dne , datum, úvěr vyplatila žalovanému na běžný účet. Žalovaný se na základě úvěrové smlouvy zavázal žalobkyni splácet poskytnutý úvěr, a to formou pravidelných splátek ve výši , částka, (jistina + úrok ve výši 17,40 % p.a.), počínaje dnem , datum, , poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Žalovaný řádně splácel, a to až do splátky splatné dne , datum, , se kterou se již dostal do prodlení. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek a ocitl se v prodlení, využila žalobkyně své oprávnění a úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina , částka, . Protože žalovaný ani přes výzvy na dlužné částky ničeho neuhradil, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.2. Žalovaný se k podanému návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním.3. Protože účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:4. Žalovaný se žalobkyní vedl kontraktační jednání, jejichž výsledkem byla dohoda strana ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se zavázal uhradit ve splátkách. Žalovaný však tomuto svému závazku nedostál, a to ani přes výzvu. (rámcová smlouva č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, ze dne , datum, , výpis z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, , výzva k zaplacení dluhu ze dne , datum, , poštovní podací arch ze dne , datum, , Anonymizováno, )5. Další doložené důkazy soud při hodnocení nebral v potaz, neb nebyly potřebné k prokázání závěru o skutkovém stavu, ke kterému zdejší soud dospěl.6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska dostatečného posouzení úvěruschopnosti, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.12. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy ke skutečnostem – tedy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila žalobní návrh, když uvedla, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. tak, že ověřila informace z dokladů žalovaného, a to dle informací, které jí sám žalovaný poskytl, když žalovaný má povinnost poskytnout tyto údaje pravdivě. Své zkoumání doložila přehledem žádostí o úvěr a úvěrovými zprávami.13. V dané věci žalobkyně nedoložila žádné podklady, na základě kterých, úvěruschopnost žalovaného zkoumala, pouze tyto skutečnosti tvrdila, kdy uváděla, že způsob zkoumání úvěruschopnosti má za dostačující. Žalobkyně takto doložila pouze obecný výpis o posouzení úvěruschopnosti úvěrovými zprávami a přehledem žádostí o úvěr; příjmy a výdaje žalovaného nebyly nikterak dokladovány. Z uvedených skutečností soud dovodil, že žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, blíže nezkoumala výdaje žalovaného, spolehla se pouze na neprokázaná tvrzení a statistické modely. Zcela zřejmě tak pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu jako neplatnou v souladu s dikcí § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to absolutně.14. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně sjednána spotřebitelská úvěrová smlouva, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které zcela nesplatil. Protože žalobkyně plnila bez právního důvodu, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o.z., které je žalovaný povinen vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena, tedy ve výši , částka, . Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to dnem , datum, , když žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do , datum, . (výrok II.)16. Co se týče zbylé části nároků představující úrok ve výši 17,40 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byly shledána neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítnut.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný, neboť částečné zastavení řízení lze považovat za její neúspěch ve věci. Žalobkyně tak byla úspěšná z 90,16 % a neúspěšná z 9,84 %, z čehož vyplývá, že jí je soudem přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 80,32 %. Náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, Se zohledněním poměru úspěchu a neúspěchu ve věci pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši , částka, .18. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích II. i III. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.