15 C 198/2024-43 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, (, částka, kapitalizovaný úrok a , částka, paušální náhrada na upomínání), kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , která byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (, Anonymizováno, ) uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně – , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, , přičemž se žalovaný zavázal zpět vrátit částku ve výši , částka, s příslušenstvím, a to do , datum, . Žalovaný však svůj závazek řádně neplnil, dostal se do prodlení, čímž vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení (od , datum, do , datum, ve výši , částka, ).2. Co se týče ověřování úvěruschopnosti, žalobkyně v návrhu uvedla že její právní předchůdkyně po obdržení verifikační platby žalovaného a odsouhlasení předsmluvních informací ověřila žalovaného v registrech, a to insolvenčním rejstříku, BRKI, NRKI, čímž prověřila jeho bonitu.3. Aktivní věcnou legitimaci dokládá žalobkyně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se Společným prohlášením smluvních stran o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni , Anonymizováno, , postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno.4. Podáním ze dne , datum, žalobkyně učinila částečné zpětvzetí žalobního návrhu, a to v rozsahu výroku I, tedy v rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a požadované smluvní pokuty ve výši , částka, . Protože žalobkyně učinila platné a účinné zpětvzetí žalobního návrhu, když dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, zdejší soud řízení částečně zastavil, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neb nebyl vyžadován souhlas žalovaného v souladu s § 96 odst. 4 o.s.ř. a contrario. (výrok I.)5. Žalovaný byl po celou dobu řízení procesně pasivním.6. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu:7. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě dohody částku ve výši , částka, (smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , výpis z běžného účtu , právnická osoba, ). Žalovaný však dlužnou částku řádně nevrátil, a to ani přes učiněné výzvy (výzva ze dne , datum, , výzva před podáním žaloby ze dne , datum, , podací arch ze dne , datum, , , Anonymizováno, ). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni , datum, , což bylo žalovanému oznámeno (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska míry a rozsahu posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto její předsmluvní povinnosti.14. Žalobkyně v žalobním návrhu obecně nastínila proces zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k výzvě soudu dne , datum, sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet a zareagovala již výše uvedeným částečným zpětvzetím žaloby.15. V dané souvislosti má soud za to, že posouzením úvěruschopnosti tak, jak bylo nastíněno, nedošlo k odstranění důvodných pochybností soudu ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Nelze tedy za dostatečné informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat informace získané toliko od spotřebitele, ale naopak je presumován aktivní přístup věřitele, který by takto měl ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala, když soudu podklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.16. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla, jak shora rozvedeno, platně sjednána úvěrová smlouva, když tato je z důvodu nedostatku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru) absolutně neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.). Z uvedených důvodů soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok vyplývající z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o.z. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které řádně nevrátil. Protože právní předchůdkyně žalobkyně plnila bez právního důvodu, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající vyplacené jistině, tj. ve výši , částka, , které je žalovaný povinen žalobkyni, jako právní nástupkyni původního věřitele, vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena, tedy ve výši , částka, . Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou z