15 C 240/2023-32 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) vedla se žalovaným jednání o uzavření smlouvy o úvěru, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Na základě těchto jednání byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, a to dne [datum] na účet č. [bankovní účet] s číselnou poznámkou [číslo]. Uvedená částka měla být vrácena na základě předžalobní výzvy ze dne [datum], když žalovanému nesvědčí žádný právní titul k dispozici uvedenou částkou, jež mu byla bezesmluvně poukázána. 2. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to společností [právnická osoba], [IČO], která nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich vyplývající závěr o skutkovém stavu s ohledem na § 132 o.s.ř.: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]). Žalovaný ani po výzvě žalobkyně poskytnutou částku nevrátil (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] a příloha [číslo] oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek [anonymizováno]). 5. Další listinné důkazy soud nebral v potaz, a to pro jejich nadbytečnost v daném řízení. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: <i>7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to jako plnění bez právního titulu. Protože právní předchůdkyně plnila bez právního důvodu, došlo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o.z., které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., když při stanovení doby prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni prodlení. Žalobkyně prokázala výši pohledávky i její vznik, proto zdejší soud žalobnímu návrhu vyhověl zcela. (výrok I.) 9. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.