3 C 176/2023-182 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou ze dne 6. 8. 2023 domáhal určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou 1 a žalovanou 2 dne , datum, . V průběhu řízení žalobce žalobu rozšířil také o určení neplatnosti jednání, jehož předmětem bylo darování pozemku p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, se stavbou č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , dále o žalobu na určení, že dům č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, je ve společném jmění manželů – žalobce a žalované 2 a dále navrhoval určit, že pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, jsou ve výlučném vlastnictví žalované 2. Svou žalobu žalobce odůvodnil tak, že po sňatku s žalovanou 2 dne , datum, nabyla žalovaná 2 na základě dědictví do svého výlučného vlastnictví sporné pozemky spolu s domem č. p. , Anonymizováno, . Následně za trvání manželství byl původní dům č. p. , Anonymizováno, zbořen a vystavěn zcela nový dům, kdy však nedošlo k jeho zápisu do katastru nemovitostí. Tento dům žalobce se svou manželkou – žalovanou 2, od jeho výstavby až do dnešního dne užívají. V katastru nemovitostí byla však k domu jako výlučný vlastník i nadále zapsána žalovaná 2. Následně, aniž by o tom žalobce věděl, uzavřela žalovaná 2 s žalovanou 1 dne , datum, darovací smlouvu, kterou darovala žalované 1 všechny sporné nemovitosti. Vzhledem k tomu, že dle žalobce nebyla žalovaná 2 výlučným vlastníkem domu, neboť ten byl postaven po uzavření manželství, pak nemohlo dojít k platnému převodu na žalovanou 1, neboť žalobce nedal k převodu domu č. p. , Anonymizováno, souhlas. Dále žalobce tvrdil, že se v domě s ohledem na jeho užívání nachází a nacházela i v době darování rodinná domácnost jeho a jeho manželky – žalované 2. Pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, sloužily k zajištění přístupu do domu a k užívání spolu s domem č. p. , Anonymizováno, . Žalobce tvrdil, že nedal souhlas k převodu nemovitosti a z tohoto důvodu je darovací smlouva neplatná s odkazem na ustanovení §§ 714 a 747 o. z. Jak vůči žalované 1 tak i žalované 2 vznesl dne , datum, námitky neplatnosti darovací smlouvy.2. Žalovaná 1 (, Anonymizováno, žalobce) se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává, neboť má za to, že není dán naléhavý právní zájem žalobce na určení žádného z požadovaných návrhů. K jednotlivým návrhům uváděla následující:- K žalobě na určení neplatnosti darovací smlouvy a právního jednání, které vedlo k darování nemovitosti, uvádí, že takové žalobě nelze vyhovět z důvodu absence naléhavého právního zájmu, neboť pokud lze žalovat na určení vlastnického práva, pak není naléhavý právní zájem na určení neplatnosti právního jednání, které k takovému vlastnictví vedlo.- K žalobě na určení, že dům spadá do společného jmění manželů žalobce a žalované 2 uvedla, že žalovaný věděl o darování těchto nemovitostí a s tímto i souhlasil. Tuto vědomost vyvozuje žalovaná 1 jednak z toho, že v krátké době po uzavření darovací smlouvy, a to , datum, , vypověděl žalobce smlouvu o dodávkách energie a souhlasil s převodem odběrného místa na nového odběratele – žalovanou 1 a následně dne , datum, vypověděl smlouvu o dodávkách plynu. Zároveň poskytl žalované 1 jako nové odběratelce součinnost svým spolupodpisem žádosti o změnu zákazníka. Dále vypověděl smlouvu o dodávkách vody a poskytl součinnost svým spolupodpisem ke změně odběratele vodného a stočného. Vzhledem k takovému postupu žalobce je dle žalované 1 zřejmé, že by nedával souhlas ke změně v podobě odběratele energií, pokud by o změně vlastnictví domu nevěděl. Dále musel žalobce vědět o změně vlastníka i z toho, že mu bylo oznámeno pojišťovnou ukončení pojištění domu. Dle žalované 1 je možné, aby souhlas s darováním byl dán i konkludentně. K existenci domu jako takového žalovaná 1 uvedla, že nebylo z listin prokázáno, že došlo k takové demolici původního domu, aby bylo možné tvrdit, že došlo k výstavbě zcela nové nemovitosti. Žalovaná 1 má tedy za to, že se jednalo pouze o rekonstrukci původního domu, který byl a je ve výlučném vlastnictví žalované 2. Žalovaná 1 nepopřela, že by v rodinném domě byla rodinná domácnost žalobce a žalované 2 jako manželů. S ohledem na ustanovení § 747 však má za to, že ani v takovém případě by nebylo potřeba písemného souhlasu žalobce s darováním, neboť tím, že v darovací smlouvě bylo ve prospěch žalované 2 zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, zůstává žalobci stejné právo k nemovitosti v podobě odvozeného práva manžela bydlet v domě, ve kterém má manželka věcné břemeno doživotního užívání.3. Žalovaná 2 – manželka žalobce – se k žalobě vyjádřila tak, že i ona má za to, že by mělo být rozhodnuto o tom, že je darovací smlouva neplatná. Odůvodňovala to chováním žalované 1, která ji před darováním přemlouvala, aby jí nemovitosti darovala s tím, že jí říkala, že je to všechno v pořádku a že k tomu souhlas žalobce nepotřebuje. Tvrdila, že se o ni i žalobce, tedy svého , Anonymizováno, , postará. Po darování ale začala oba manžele utiskovat a omezovat. Bránila jim k přístupu ke kotli s tím, že si nemohli ani zatopit a v zimě mrzli, vyměnila zámky od vstupních dveřích a dala jim pouze jeden klíč a činila další zlomyslnosti, což vedlo až k podání trestního oznámení ze strany žalobce. Dále jim spolu s přítelem žalovaná 1 omezila přístup k vodě, takže se nemohli umýt. V domě měli pouze 17 stupňů. Žalovaná 1 s přítelem zničili plynový kotel tím, že z něj urazili pojistku a kotel na pevná paliva zamkli řetězem. Žalovaná 2 k podpisu darovací smlouvy uvedla, že ji , Anonymizováno, stále naháněla, až nakonec asi zpanikařila a letěli to do , jméno FO, podepsat. Podepsaly to u notářky, u podpisu manžel nebyl a ona mu neřekla, že to jde podepsat, což následně označila za osudovou chybu.3. Žalobce se k námitkám žalované 1 vyjádřil tak, že i nadále trval na tom, že existuje naléhavý právní zájem i na určení neplatnosti darovací smlouvy, což odůvodňoval tím, že v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsaná jiná osoba a že žalobce je vyloučen z vlastnictví předmětného domu. Co se týká výstavby nového domu doplnil, že původní dům č. p. , Anonymizováno, byl zcela zdemolován, jednalo se o dům z nepálených cihel o dvou místnostech bez sociálního zařízení, který byl na začátku sedmdesátých let zcela zbořen a zůstala po něm pouze hromada kamení, kterou dodnes má žalobce na dvoře. Na místě původního domu, ze kterého nezbylo vůbec nic, byl vystavěn dům, který je nyní obýván žalobcem a žalovanou 2. Jedná se o dvoupatrový dům, který je téměř celý podsklepen, má sedlovou střechu a je z pálených cihel. K tvrzení žalované 1, že žalobce věděl o darování, respektive že s ním souhlasil tím, že převedl odběr energií na žalovanou 1, uvedl, že o darování nevěděl a k přepisům energií uvedl, že to byla žalovaná 1, která jej přesvědčovala, že bude jednodušší, aby energie hradila přímo ona, neboť v té době bydlela v tom domě spolu se svými , Anonymizováno, . Z tohoto důvodu došlo k přepisu energií a část těchto energií hradili žalobce a žalovaná 2 žalované 1 v hotovosti. Žalobce uvedl, že se o darování dozvěděl od své , Anonymizováno, někdy kolem Velikonoc 2022, tedy téměř rok po darování. Když se to dozvěděl, tak byl naštvaný a ptal se na to manželky, nicméně s tím nic nedělal a nechal to na mrtvém bodě, protože se jednalo o , Anonymizováno, . Pak ale žalovaná 1 začala zasílat svým , Anonymizováno, dopisy, kterými je vyzývala k vystěhování. To jej rozčílilo a rozhodl se to řešit. Žalobce se připojil k tvrzení své manželky – žalované 2 o tom, že žalovaná 1 nechala řetězem uzamknout kotel zajišťující vytápění domu. Dosáhla tím, že v zimě oba mrzli. Museli si zajistit přitápění krbovými kamny a samostatným přímotopem v jimi obývaných nemovitostech. V domě také opakovaně zastavovala rozvod vody a zakazovala jim tento rozvod pouštět. Dle žalobce tak chtěla dosáhnout toho, aby on a jeho manželka dobrovolně dům opustili.4. Žalovaná 1 k tvrzení žalobce doplnila, že darování nebylo před žalobcem tajeno, žalovaná 2 o něm mluvila a věděly to i jiné osoby, například sousedi. Omezení přívodu vody bylo z důvodu potřeby opravy kotle a přívodu vody, což prováděla společnost , právnická osoba, K dopisům adresovaným příbuzným uvedla, že nechtěla nikoho vystěhovat, ale požadovala právní zakotvení užívání domu a vyklizení věcí od rodinných příslušníku, kteří zde reálně nebydleli. Výměnu zámků provedla, protože neměla přehled k tom, kdo všechno má klíče od nemovitosti. Poukazovala na to, že námitku neplatnosti darovací smlouvy považuje za účelovou, neboť žalobce začal neplatnost řešit až dva roky po darování, a to ne poté, co se dle jeho tvrzení o darování dozvěděl, ale po doručení dopisů příbuzným. Tedy nejprve s darováním tacitně souhlasil a až za dva roky poté smlouvu napadl.5. V průběhu řízení rozhodl soud o částečném zastavení řízení, a to v části žaloby, kdy se žalobce domáhal určení neplatnosti jednání, kterým žalovaná 2 darovala žalované 1 předmětné nemovitosti. K zastavení došlo na základě usnesením č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci , datum,