6 C 101/2023-90 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 247 524 Kč s odůvodněním, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání pro zločiny zpronevěry podle § 206 odst. 1,4 písm. d) a další trestního zákoníku a dne 15.8.2013 rozšířeno o trestný čin zpronevěry podle § 148 odst. 1, 2 tr. zákona. Usnesením , soud, ze dne 6.10.2022 č.j. , spisová značka, bylo trestní stíhání podle § 231 odst. 1, § 223 odst. 1 s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. m) trestního řádu zastaveno, když předtím jsem již byl pro některé trestné činy obžaloby podle § 226 písm. a) resp. b) tr. řádu zproštěn. Rozhodnutí nabylo právní moci dnem 18.10.2022. V řízení tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu státních orgánů. V důsledku výše uvedeného nesprávného úředního postupu a nezákonných rozhodnutí o mu vznikla škoda spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu. Celkem za ni uhradil 39 276 Kč plus DPH z uvedené částky 8 247 Kč, tj. celkem 47 524 Kč. Dále uplatňuje z důvodů délky trestního řízení rovněž i zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku řízení. Trestní stíhání bylo zahájeno dne 27.2.2013, kdy usnesení o jeho zahájení mu bylo doručeno dne 6.3.2013. Obžaloba byla podána dne 20.7.2015 a trestní stíhání bylo ukončeno soudem pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání dne 18.10.2022. Trestní stíhání tak trvalo 9 let a 9 měsíců, z toho řízení před soudem 7 let a 3 měsíce. V trestním řízení včetně řízení před soudem, došlo jeho délkou k porušení povinnosti orgánů činných v trestním řízení postupovat tak, aby projednání bylo urychlené bez zbytečných průtahů. Za přiměřené peněžité odškodnění považuje poskytnutí satisfakce ve výši 200 000 Kč. Podáním ze dne 24.1.2023 žalobce své nároky uplatil u žalované. Nároky nebyly uznány za důvodné, a to jak pokud jde o náhradu škody, tak pokud jde o zadostiučinění.2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznává, a to ani částečně. Žalovaná požadavek žalobce na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení zamítla jako nedůvodný a pokud jde o požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, poskytla žalovaná žalobci náhradu nemajetkové újmy ve formě konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a ve formě omluvy. V případě žalobce tedy není naplněna výše uvedená podmínka poskytnutí náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím (tj. že celé trestní stíhání bylo vedeno pro jednání, které se následně ukázalo být jednáním dovoleným), a proto nebylo nároku žalobce na náhradu nákladů obhajoby z titulu nezákonného trestního stíhání vyhověno, a to ani částečně. Vzhledem k celkové délce předmětného trestního řízení žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném u , soud, pod sp. zn. , spisová značka, došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. V posuzovaném případě bylo trestní stíhání žalobce zastaveno z důvodu nepřiměřeně dlouho trvajícího trestního řízení, kdy jako kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy soud zastavil trestní stíhání žalobce. Lze tak uzavřít, že nemajetková újma vzniklá žalobci nepřiměřenou délkou řízení byla odškodněna jinak v rámci samotného trestního řízení, a to formou zastavení trestního stíhání žalobce.3. Rozsudkem soudu prvního stupně bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 208 024 Kč a nahradit náklady řízení. K odvolání žalované byl rozsudek odvolacím soudem v části výroku I., kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobci 160 500 Kč, zrušen pro nepřezkoumatelnost. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně v této věci není dle odvolacího soudu zřejmé, jak se jednotlivé důvody složitosti měly podílet na snížení náhrady provedené soudem I. stupně. Dále z rozsudku nelze určit, o jaká konkrétní období průtahů se mělo jednat. Soud I. stupně dále nespecifikoval, v jakém konkrétním jednání spatřuje takové chování, které negativně působilo na délku řízení.4. Soud učinil následující skutková zjištění:5. Ze spisu , soud, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, usnesením Policie ČR, , instituce, ze dne 20. 11. 2012, č.j. , spisová značka, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesením Policie ČR, , instituce, ze dne 27. 2. 2013, č.j. , spisová značka, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c), písm. d) trestního zákoníku a pokračujícího zločinu zpronevěra podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Usnesením Policie ČR, , instituce, , ze dne 15.8.2013, č.j. , spisová značka, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěra podle § 248 odst. 1, odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, účinného do 31. 12. 2009. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 27.8.2013 stížnost, která byla usnesením Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne 17.9.2013, č.j., Anonymizováno, , spisová značka, , zamítnuta jako nedůvodná. Ze znaleckého posudku ze dne 31.1.2014 bylo zjištěno, že žalobce je schopen účasti na úkonech trestního řízení. Dne 1.7.2015 podal žalobce návrh na zastavení trestního stíhání, neboť nebylo prokázáno, že by se dopustil jakéhokoliv protiprávního jednání. Dne 20.7.2015 byla u , soud, podána na žalobce obžaloba. Dne 5.11.2015 bylo nařízeno první hlavní líčení na den 11.1.2016, které bylo odročeno k žádosti žalobce. Dne 8.1.2016 soud nařídil hlavní líčení na den 10.3.2016, které bylo dne 9.3.2016 odročeno k žádosti žalobce z důvodu pokračující pracovní neschopnosti. Dne 9.3.2016 soud jednání přeložil na den 5.5.2016, přičemž jednání bylo dne 3.5.2016 odročeno na den 29.6.2016 z důvodu žádosti žalobce, kdy tento soudu předložil svou lékařskou zprávu, v níž je uvedeno, že se má vyhýbat stresovým situacím. Dne 20.6.2016 soud zrušil nařízené hlavní líčení z důvodu omluvy žalobce. Opatřením , soud, ze dne 20.7.2016 soud přibral znalce z oboru zdravotnictví – psychiatrie k posouzení celkového duševního stavu žalobce a dále k posouzení, zda jeho aktuální zdravotní stav dovoluje zúčastnit se hlavního líčení před soudem. Přípisem ustanovené znalkyně ze dne 2.8.2016 bylo soudu sděleno, že pro pracovní vytíženost nemůže požadovaný posudek vypracovat. Dne 11.8.2016 soud oslovil další znalce k případnému vypracování znaleckého posudku s tím, že následovaly negativní odpovědi na žádost soudu. Dne 10.2.2017 následoval dotaz soudu na žalobce, zda je již schopen se účastnit hlavního líčení. Dne 9.3.2017 předložil žalobce zprávu lékaře, v níž bylo uvedeno, že žalobce není schopen se účastnit hlavního líčení. Dne 5.6.2017 následoval dotaz soudu na ošetřujícího lékaře žalobce. Dne 17.7.2017 došlo soudu sdělení ošetřujícího lékaře, že zdravotní stav účast u hlavního líčení neumožňuje. Opatřením , soud, ze dne 10.7.2017 soud přibral znalce z oboru zdravotnictví – psychiatrie k posouzení celkového duševního stavu žalobce a dále k posouzení, zda jeho aktuální zdravotní stav dovoluje zúčastnit se hlavního líčení před soudem. Dne 7.12.2017 došlo soudu sdělení ustanovené znalkyně, že žalobce se k ní nedostavil na vyšetření, proto nemohl být prozatím vypracován znalecký posudek. Dne 9.2.2018 znalkyně předložila vypracovaný znalecký posudek, v němž bylo uvedeno, že žalobce je schopen účasti u hlavního líčení před soudem. Dne 16.2.2018 soud nařídil hlavní líčení na den 19.4.2018. Dne 19.4.2018 se konalo hlavní líčení, na němž žalobce odmítl vypovídat, že se na to necítí. Ve dnech 7.6.2018, 11.10.2018, 11.3.2019, 30.5.2019, 19.9.2019 a 5.12.2019 se konala hlavní líčení, na nichž byly provedeny výslechy svědků a další listinné důkazy. Rozsudkem , soud, ze dne 6.1.2020, č.j. , spisová značka, , byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009, zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c), d) trestního zákoníku a zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, a za toto mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let. Zároveň byl zproštěn obžaloby pro přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obžalovaný stíhán. Dne 10.1.2020 podal žalobce proti rozsudku odvolání. Dne 9.3.2020 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 17.12.2020 odvolací soud nařídil veřejné zasedání na den 19.1.2021. Rozsudkem , soud, ze dne 19.1.2021, č.j. , spisová značka, , byl napadený rozsudek v odsuzující části zrušen a věc týkající se jednání žalobce specifikovaného pod body 1) až 3) napadeného rozsudku, v němž bylo spatřováno spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009, a zločinu legaliza