9 C 269/2023-26 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku v celkové výši 25 718 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 718 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení představovanou jednotlivými dlužnými částkami z titulu dlužného nájemného a neuhrazených záloh na služby spojené s užíváním bytu č. , hodnota, nacházejícího se v budově č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že s žalovaným jakožto nájemcem uzavřel nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2022 s dalším prodlužováním nájemního vztahu až do 31. 7. 2023. Žalovaný se zavázal hradit nájemné a zálohy na služby ve výši podle výpočtu v evidenčním listu. Od měsíce února 2023 měl platit částku 5 296 Kč/měsíc, když 2 121 Kč činilo nájemné a 3 175 Kč zálohu na poskytované služby. Žalovaný však nájem a služby řádně nehradil2. přestal s žalobcem komunikovat. Dopisem ze dne 24. 7. 2023, který si žalovaný osobně převzal dne 25. 7. 2023 sdělil žalobce žalovanému, že nájem nebude prodloužen, a vyzval jej k vyklizení a odevzdání bytu. Vyzval žalovaného rovněž k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby do 30. 6. 2023 ve výši 9 237 Kč a k úhradě nájemného a zálohy na služby za měsíc červenec 2023 ve výši 5 296 Kč ke dni 31. 7. 2023 ke skončení nájmu bytu. Žalobce dále upozornil žalovaného, že po vyúčtování služeb za rok 2022 ze dne 13. 4. 2022 má zaplatit žalobci nedoplatek za poskytované služby ve výši 17 763 Kč. Lhůta k finančnímu vyrovnání přeplatků a nedoplatků je 3 měsíce nejpozději však podle § 7 odst. 3 zák. č. 67/2013 Sb., v platném znění s odkazem na § 7 odst. 1 zákona 4 měsíce ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb, tj. do 31.08.2023. Dne 25. 7. 2023 uhradil žalovaný pouze částku 2 578 Kč. Do zápisu o předání a převzetí bytu ze dne 1. 8. 2023 žalovaný prohlásil, že ke dni předání bytu dluží žalobci za nájem bytu a na zálohách na služby poskytovaných v souvislosti s nájmem částku 29 718 Kč, kterou písemně uznává co do důvodu a výše a zavázal se ji zaplatit do 31. 8. 2023. Dlužnou částku však nezaplatil. Dne 9. 8. 2023 převedl žalobce na částečnou úhradu dluhu žalovaného jistotu ve výši 4 000 Kč, kterou složil žalovaný při podpisu nájemní smlouvy s tím, že dlužná částka činila 25 718 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ) dne 22. 12. 2023.4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 12. 2023 č.j. 9 C 269/2023-23 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou spolu s žalobou dne 22. 12. 2023 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 OSŘ. Žalobce s takovým postupem projevil souhlas již předem. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.5. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.6. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobce učinil soud ve věci tato následující skutková zjištění, kdy měl jednoznačně za prokázané, že žalobce s žalovaným jakožto nájemcem uzavřel nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2022 s dalším prodlužováním nájemního vztahu až do 31. 7. 2023 ve vztahu k bytu č. , hodnota, nacházejícího se v budově č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , jak soud mohl bezpečně zjistit z nájemní smlouvy a jejích dodatků. Žalovaný se zavázal hradit nájemné a zálohy na služby ve výši podle výpočtu v evidenčním listu. Od měsíce února 2023 měl platit částku 5 296 Kč za měsíc, když 2 121 Kč činilo nájemné a 3 175 Kč zálohu na poskytované služby, jak soud opět mohl zjistit z dodatku nájemní smlouvy a evidenčního listu. Žalovaný však nájem a služby řádně nehradil přestal s žalobcem komunikovat. Dopisem ze dne 24. 7. 2023, který si žalovaný osobně převzal dne 25. 7. 2023, jak soud zjistil z kopie doručenky, sdělil žalobce žalovanému, že nájem nebude prodloužen, a vyzval jej k vyklizení a odevzdání bytu. Vyzval žalovaného rovněž k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby do 30. 6. 2023 ve výši 9 237 Kč a k úhradě nájemného a zálohy na služby za měsíc červenec 2023 ve výši 5 296 Kč ke dni 31. 7. 2023 ke skončení nájmu bytu. Žalobce dále upozornil žalovaného, že po vyúčtování služeb za rok 2022 ze dne 13. 4. 2022 má zaplatit žalobci nedoplatek za poskytované služby ve výši 17 763 Kč, jejichž splatnost byla 4 měsíce ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb, tj. do 31. 8. 2023, jak soud zjistil z vyúčtování pro rok 2022. Dne 25. 7. 2023 uhradil žalovaný pouze částku 2 578 Kč. Do zápisu o předání a převzetí bytu ze dne 1. 8. 2023 žalovaný prohlásil, že ke dni předání bytu dluží žalobci za nájem bytu a na zálohách na služby poskytovaných v souvislosti s nájmem částku 29 718 Kč, kterou písemně uznává co do důvodu a výše a zavázal se ji zaplatit do 31. 8. 2023. Dlužnou částku však nezaplatil. Dne 9. 8. 2023 převedl žalobce na částečnou úhradu dluhu žalovaného jistotu ve výši 4 000 Kč, kterou složil žalovaný při podpisu nájemní smlouvy s tím, že dlužná částka činila 25 718 Kč, což bylo zjištěno i z výpisu konta k datu 31. 8. 2023.7. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.8. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné bylo, že žalobce s žalovaným platně uzavřel nájemní smlouvy ve znění jejich dodatků s tím, že žalovaný se zavázal od měsíce února 2023 platit částku 5 296 Kč za měsíc, když 2 121 Kč činilo nájemné a 3 175 Kč zálohu na poskytované služby, avšak řádně uvedené platby neprováděl. Zároveň dlužil za rok 2022 nedoplatek za poskytované služby ve výši 17 763 Kč, jejichž splatnost byla 4 měsíce ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb, tj. do 31. 8. 2023. Celkově pak žalovaný dlužil a také uznal svůj závazek co do důvodu i výše vůči žalobci v částce 25 718 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil.9. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dále podle § 3074 odst. 1 NOZ se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Z uvedených ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou úpravu, neboť se jednalo o dluh na nájemném a službách za období od roku 2022 a období roku 2023.11. Podle § 2251 odst. 1 NOZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.12. Podle § 2295 NOZ pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.13. S ohledem na výše učiněný závěr o skutkovém stavu a rovněž s přihlédnutím k výše uvedenému právnímu vymezení projednávané věci ve vztahu k relevantní právní úpravě dospěl soud k závěru, že nárok žalobce byl zcela oprávněný a také jednoznačně prokázaný, neboť žalovanému vzniklo právo nájmu bytu č. , hodnota, na základě platně uzavřené nájemní smlouvy a jejích jednotlivých dodatků, přičemž měl povinnost ř