14 C 160/2025-48 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 60 713 Kč s úrokem z prodlení 5 653,97 Kč za období od 16. 9. 2023 do 21. 10. 2024, s úrokem 8 487,23 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 755,07 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem 15 % ročně z částky 33 755,07 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, částky 13 518 Kč, s úrokem z prodlení 1 196,49 Kč (od 4. 1. 2024 do 21. 10. 2024), s úrokem 4 342,35 Kč, s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 10 000,85 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem 14,75 % ročně z částky 10 000,85 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela dne 24. 3. 2021 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí poskytla 42 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky vrátit také poplatky a úroky 15 % ročně vše v celkové výši 92 208 Kč formou měsíčních splátek po 3 842 Kč se splatností poslední z nich 24. 3. 2023. Dále tatáž právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 24. 9. 2020 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky vrátit také poplatky a úroky 14,75 % ročně vše v celkové výši 64 080 Kč formou měsíčních splátek po 2 670 Kč se splatností poslední z nich 24. 9. 2022. Žalovaná však dluh nehradila řádně a včas a nadále dluží požadované částky.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že dne 24. 9. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit společně s poplatkem 34 063 Kč (z tohoto úrok 26 050 Kč) formou 24měsíčních splátek po 2 670 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru, včetně smluvních podmínek). Právní předchůdkyně vyžadovala při uzavření smlouvy od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti (zákaznická karta), přičemž vycházela z příjmu ze zaměstnání 20 115 Kč, dalšího příjmu domácnosti 17 300 Kč a výdajů žalované 3 500 Kč na externí splátky, 3 576 Kč na interní splátky a 3 000 Kč měsíčně. Dále soud zjistil, že dne 24. 3. 2021 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 42 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit společně s poplatkem 47 089 Kč (z tohoto úrok 36 471 Kč) formou 24měsíčních splátek po 3 842 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru, včetně smluvních podmínek).4. Právní předchůdkyně vyžadovala při uzavření smlouvy od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti (zákaznická karta), přičemž vycházela z příjmu ze zaměstnání 22 507 Kč, dalšího příjmu domácnosti 35 800 Kč a výdajů žalované 3 000 Kč na externí splátky, 4 600 Kč na interní splátky a 3 000 Kč měsíčně. Příjmy ani výdaje nebyly doloženy, ačkoliv soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení a k doplněného označila důkazy ve vztahu ke skutečnosti, jakým způsobem před uzavření smlouvy s žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně k této výzvě uvedla, že nemá k dispozici kopii dokladů od žalované. Soud při posuzování úvěruschopnosti nevycházel z předloženého rozsudku Krajského soudu v Český Budějovicích sp.zn. , spisová značka, , neboť se týkal jiné právní věci.5. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 30 000Kč dne 24. 9. 2020 a žalovaná na dluh uhradila 50 545 Kč (tabulka splácení). Dluh do výše 31 015 Kč byl uhrazen již platbou ze dne 17. 10. 2022 (tabulka splácení). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 42 000 Kč dne 24. 3. 2021 a žalovaná na dluh uhradila 31 472 Kč (tabulka splácení).6. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 21. 10. 2024, kterým byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení dluhu do deseti dnů ode dne doručení (oznámení o postoupení pohledávky). Jelikož byl dopis podán k poštovní přepravě dne 11. 11. 2024, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dle § 573 o.z. do 25. 11. 2024. (podací lístek pošty). Opakovaně byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu před podanou žalobou (předžalobní výzva ze dne 31. 12. 2024 včetně podacího lístku).7. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou nevycházela z ověřených příjmů a výdajů, v důsledku čehož byl výsledek posouzení úvěruschopnosti založený na neúplných a neověřených informacích a zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované pravidelně hradit splátky.8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.10. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky (30 000 Kč a 42 000 Kč) a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouvy řídily úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně, jež vstoupila do postavení věřitele žalované smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z., z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků od níž odečetl uhrazené částky. V případě smlouvy ze dne 24. 9. 2020 soud konstatoval, že tento dluh zanikl zaplacením již k 17. 10. 2022, neboť tehdy byla zaplacena částky 31 015 Kč převyšující jistinu 30 000 Kč. Z těchto důvodů soud zcela zamítl nároky odvíjející se od smlouvy ze dne 24. 9. 2020 - 13 518 Kč, úroku z prodlení 1 196,49 Kč, úroku 4 342,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000,85 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroku 14,75 % ročně z částky 10 000,85 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, neboť nárok na vrácení jistiny zanikl splněním dle § 1908 o.z. a ostatní nároky byly nedůvodné, neboť se odvíjely od neplatných ujednání. V případě smlouvy ze dne 24.3.2021 konstatoval soud pouze částečnou důvodnost nároku, a to ve výši 10 528 Kč představující jistinu v původní výši 42 000 Kč, od níž bylo odečteno uhrazených 31 472 Kč. Rovněž i zde ostatní nároky odvíjející se od neplatné smlouvy (poplatky, úroky) byly nedůvodné, a proto soud zamítl částečně jistinu pro 50 185Kč včetně příslušenství uvedeného ve výroku II.11. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované, tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu