14 C 185/2025-66 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 14 018,14 Kč s úrokem ve výši 14,90 % ročně z částky 14 649,38 Kč od 20. 8. 2024 do 18. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 649,38 Kč od 30. 8. 2024 do 24. 10. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 14 649,38 Kč od 19. 9. 2024 do 24. 10. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 018,14 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 14 018,14 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 177,4 Kč, a dále zaplacení částky 1 993,78 Kč s úrokem 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 20. 8. 2024 do 17. 10. 2024, s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 30. 8. 2024 do 24. 10. 2024, s úrokem 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 18. 10. 2024 do 24. 10. 2024, s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 4 993,78 Kč od 25. 10. 2024 do 14. 11. 2024, s úrokem 12,75 % ročně z částky 4 993,78 Kč od 25. 10. 2024 do 14. 11. 2024, s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 3 993,78 Kč od 15. 11. 2024 do 13. 1. 2025, s úrokem 12,75 % ročně z částky 3 993,78 Kč od 15. 11. 2024 do 13. 1. 2025, s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 2 993,78 Kč od 14. 1. 2025 do 13. 2. 2025, s úrokem 12,75 % ročně z částky 2 993,78 Kč od 14. 1. 2025 do 13. 2. 2025, s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z pohledávky 1 993,78 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem 12,75 % ročně z pohledávky 1 993,78 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 206,74 Kč od 1. 6. 2024 do 19. 8. 2024.2. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které jí poskytla 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet s úrokem 14,9 % ročně v pravidelných splátkách po 538 Kč se splatností poslední z nich k 20. 3. 2027. Žalovaná dluh nesplácela řádně a včas, dne 20. 8. 2024 byl celý dluh zesplatněn a žalovaná nadále dluží částku 14 018,14 Kč s příslušenstvím. Vedle toho na základě Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 20. 3. 2019, byl žalované poskytnut kontokorent ve výši 5 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet společně s úrokem 18,9 % ročně, avšak porušila své povinnosti a 20. 8. 2024 došlo k zesplatnění celého dluhu a nadále dluží 1 993,78 Kč s příslušenstvím.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že dne 19. 3. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Rámcová smlouva č., hodnota, ., kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit společně s úrokem 14,9 % ročně a poplatky formou měsíčních splátek po 538 Kč splatných vždy k 20 dni v měsíci. (Rámcová smlouva č. , hodnota, , obchodní podmínky). Žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalované informace dle § 95 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. (formulář pro standardní informace). Žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč dne 20. 3. 2019 (doklad o načerpání úvěru). Žalovaná uhradila na dluh 59 splátek po 538 Kč do 13. 5. 2024 (přehled plateb) a tři platby od 20. 5. 2024 do 20. 7. 2024 (splátkový kalendář) tj. celkově 33 356 Kč.5. Dne 20. 3. 2019 byl mezi účastníky uzavřel Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, na základě, kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 5 000 Kč s úrokem 18,9 % ročně a žalovaná se zavázala tento splatit do jednoho roku od data prvního čerpání (Dodatek č. , hodnota, podmínky). Žalobkyně před uzavřením Dodatku č. , hodnota, poskytla žalované informace dle § 95 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (formulář pro standardní informace). Žalovaná vyčerpala částku 5 000 Kč dne 20. 7. 2023 a celkově žalobkyni zaplatila 3 000 Kč (přehled čerpání a splácení).6. Žalobkyně vyžadovala při uzavření obou smluv od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti, přičemž vycházela z jejího příjmu na rodičovské dovolené 7 000 Kč a výdajů 9 000 Kč (tabulka). Žalobkyně příjem žalované ověřovala - Přehledem vyplacených dávek čl. 55 7 000 Kč. Výdaje byly žalovanou ověřovány úvěrovou zprávou na čl. 56, z níž bylo zjištěno, že žalovaná nemá jiné úvěry a přehledem žádostí čl. 58, podle kterého žalovaná opakovaně žádala o půjčky. Ostatní výdaje žalované 9 000 Kč měsíčně nebyly doloženy, ačkoliv soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 14. 8. 2025, čj. , spisová značka, k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení a k doplněného označila důkazy ve vztahu ke skutečnosti, jakým způsobem před uzavření smlouvy s žalovanou posuzovala její úvěruschopnost.7. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení do 29. 8. 2024 (výzva k zaplacení ze dne 20. 8. 2024)8. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou vycházela z neověřených výdajů převyšující příjmy žalované v důsledku čehož, byl výsledek posouzení úvěruschopnosti založený jednak na neověřených informacích, které samy o osobě nejen zakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované pravidelně hradit splátky, ale také stavěly najisto, že žalovaná není schopna splátky splácet bez dalšího zadlužování.9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.11. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky (30 000 Kč a 5 000 Kč) a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouvy řídily úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smluv pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků od níž odečetl uhrazené částky.12. V případě Rámcové smlouvy ze dne 19. 3. 2019 soud konstatoval, že tento dluh zanikl zaplacením k 20. 7. 2024, neboť tehdy byla zaplacena částky 33 356 Kč převyšující jistinu 30 000 Kč. Z těchto důvodů soud zcela zamítl nároky odvíjející se od smlouvy ze dne 19. 3. 2019 tj. 14 018,14 Kč s příslušenstvím, tak jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Nárok na jistinu zanikl splněním dle § 1908 o.z. a ostatní nároky byly nedůvodné, neboť se odvíjely buď od neplatných ujednání smlouvy (poplatky, smluvní úroky) nebo od prodlení žalované, které nenastalo, když žalovaná dluh zaplatila před jeho splatností 29. 8. 2024.13. U Dodatku č. , hodnota, ze dne 20. 3. 2019 konstatoval soud důvodnost nároku na zaplacení 1 993,78 Kč nepřevyšující 2000 Kč (vypočtenou jako původní jistina 5 000 Kč – platby 3000 Kč), a proto v této části žalobě vyhověl výrokem II tohoto rozsudku. Nicméně ostatní nároky odvíjející se od neplatné smlouvy byly nedůvodné, a proto soud zamítl nárok na smluvené úroky ve výši 18,9 % ročně z jistiny následně snížené na sazbu 12,75 % ročně.14. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované, tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu