15 C 152/2025-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím (viz dle výroku I a II rozsudku) z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který byl oprávněn čerpat opakovaně až do jeho vyčerpání. Žalovaný vyčerpal částku ve výši , částka, , nicméně porušil povinnost úvěr řádně splácet, když uhradil pouze částku ve výši , částka, , proto byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn.2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vzala při posouzení úvěruschopnosti v potaz sociální a demografická data, ověřila interní a externí databáze a zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného z předloženého výpisu z účtu.3. Na výzvu soudu pak žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti doplnila nad rámec již uvedeného, že její právní předchůdkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalovaného za dostatečné období.4. Svou aktivní věcnou legitimaci doložila žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností postoupení k témuž dni.5. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, když byl po celé řízení procesně pasivní.6. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:7. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, byla zúčtována platba pod VS , var. symbol, ve prospěch účtu , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného ve výši , částka, .8. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, byla zúčtována platba pod VS , var. symbol, ve prospěch účtu , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného ve výši , částka, .9. Z tabulky umoření ke spotřebitelskému úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že z čerpané částky , částka, bylo celkem uhrazeno , částka, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy č. , hodnota, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla z věřitele , právnická osoba, , IČO , IČO, postoupena na věřitele , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, (podací lístek , Anonymizováno, ).11. Z výzvy k plnění ze dne , datum, , podacího lístku ze dne , datum, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení částky ve výši , částka, nejpozději do , datum, , přičemž za důvod vzniku pohledávky byla označena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, .12. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly schopny zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit.13. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z tvrzení, obou účastníků a dospěl k tomuto skutkovému závěru:14. Dne 23. a , datum, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , přičemž žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit zcela nedostál, když uhradil pouze částku , částka, . Předmětná pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni.15. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti, míry a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k míře a způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila žalobní návrh tak, že zopakovala již tvrzení uvedená v žalobním návrhu, jak uvedeno v bodu 2. a 3. tohoto odůvodnění, přičemž uvedla, že má za to, že dostatečně tvrdila a řádně doložila zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.21. Žalobkyně nedoložila ke svému tvrzení obsaženému v žalobním návrhu o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádným a dostatečným způsobem žádné důkazy, které by tuto skutečnost osvědčovaly, k výzvě soudu rovněž ničeho nového nedoplnila. Obsahem spisu není žádná listina dokládající proces zkoumání úvěruschopnosti, tedy dokládající nějaké vstupní údaje pro toto zkoumání a odpovídající závěr odůvodňující úvěruschopnost. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo), když soudu podklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného jím doložené v rámci zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.22. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.23. Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ze shora nastíněných důvodů, byla úvěrová smlouva ze dne , datum, shledána neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na jehož základě si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila-li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, ; na tuto částku žalovaný uhradil pouze , částka, . Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnuté a dosud neuhrazené částky dluhu, a to společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se totiž žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úr