15 C 178/2025-39 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši , částka, ve třech měsíčních splátkách, poslední dne , datum, . Žalovaný porušil svůj závazek a řádně poskytnutou částku nesplatil, v souladu se smlouvou tak žalobkyně uplatňuje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ode dne , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, .2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu uvedla, že si od žalovaného vyžádala informace ohledně jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, tyto ověřila na základě vyžádaných dokladů, příp. bylo nahlédnuto do příslušných databází. Informace byly zaznamenány v zákaznické kartě.3. Na výzvu soudu žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti výslovně uvedla, že nebude nic doplňovat stran její povinnosti zkoumání, pouze uvedla, že žalovaný nic za celou dobu na dlužnou částku neuhradil.4. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu s ohledem na § 132 o.s.ř.:5. Žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku ve výši , částka, , kterou žalovaný nevrátil žalobkyni zpět (výpis z běžného účtu č. , č. účtu, č. , Anonymizováno, . Žalovaný tedy porušil svou povinnost a poskytnutou částku nesplatil, a to ani přes upomínky (upomínka ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, ). Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne , datum, , která byla odeslána dne , datum, (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , podací lístek , Anonymizováno, ).6. Z dalších listinných důkazů soud při formulování závěru nevycházel, když nebyly schopny uvedený skutkový závěr ovlivnit, vyvrátit.7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska dostatečného posouzení úvěruschopnosti, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.13. Žalobkyně nedoložila ke svému tvrzení obsaženému v žalobním návrhu, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žádné důkazy, které by tuto skutečnost osvědčovaly, k výzvě soudu rovněž ničeho nedoplnila. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Nelze tedy za dostatečné informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat informace získané toliko od spotřebitele, ale naopak je presumován aktivní přístup věřitele, který by takto měl ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo), když soudu podklady, stran doklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného, ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.14. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně sjednána spotřebitelská úvěrová smlouva – smlouva o zápůjčce, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které řádně nevrátil. Jelikož žalobkyně plnila bez právního důvodu, vzniklo tak na straně žalovaného bezdůvodné obohacení právě ve výši , částka, dle § 2991 a násl. o.z., které je žalovaný povinen vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena, tedy ve výši , částka, . Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne , datum, dnem , datum, (den po uplynutí lhůty k plnění při aplikaci domněnky doby dojití dle § 573 o.z.). (výrok I)16. Co se týče částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a dále v rozsahu částky , částka, a částky , částka, , v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě smlouvy, která byly shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků byl úspěšným jen v části, žalobkyně byla úspěšná z 41,88 % a žalovaný z 58,12 %, proto soud rozhodl tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků, když z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly a nárok by měl právě on.18. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.