15 C 250/2025-33 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši , částka, v pravidelných týdenních splátkách á , částka, . Žalovaná nicméně uhradila pouze částku , částka, , nic dalšího ani přes upomínání neuhradila, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.2. K výzvě soudu žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že opatřila informace od žalovaného, které dále porovnala a prověřila v dostupných databázích (např. neplatných dokladů Ministerstva vnitra, centrální evidencí exekucí, insolvenčním rejstříku, platební historii, …). Ke svým tvrzením pak doložila listinu „finanční údaje o klientovi“, čestné prohlášení o přispívání na výdaje spojené s bydlením, výplatní pásky za měsíc , Anonymizováno, .3. Žalovaná se k návrhu nijak nevyjádřila, když byla po celou dobu řízení procesně pasivní.4. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:5. Žalovaná se žalobkyní vedla kontraktační jednání, kdy výsledkem bylo, že se dne , datum, dohodly, že jí žalobkyně poskytne peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala uhradit společně s dohodnutým příslušenstvím v pravidelných týdenních splátkách ve výši , částka, . Žalovaná však závazku splatit poskytnutou částku nedostála, a to ani přes výzvu.6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalované, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.12. Jak výše uvedeno v bodě 2. tohoto odůvodnění, žalobkyně nastínila způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud posuzoval otázku zkoumání úvěruschopnosti žalované v souladu s dlouhodobě jednotnými závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024, kdy poskytovatel úvěru má povinnost aktivně zkoumat příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Žalobkyně dostatečně netvrdila, ani v dostatečném rozsahu nedoložila konkrétní zkoumané příjmy a výdaje žalované, pouze obecně shrnula, jak takový proces ní probíhá a jako vstupní údaje doložila pouze výplatní pásky a potvrzení o nákladech na bydlení ve výši , částka, . S ohledem na uvedené je nutno poukázat na fakt, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na četnosti splácení a výši každé jednotlivé splátky zbude spotřebiteli v jeho rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez problémů úvěr hradit a přitom mu zůstalo dostatek prostředků na potřeby běžného života. Proto musí věřitel mimo jiné ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalované, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jejími poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na jízdné, ošacení, jídlo, telefonní a internetové poplatky, hygienické potřeby, benzín/naftu, dostatečnost výdajů na bydlení), když blíže nedoložila konkrétními tvrzeními či důkaznímu návrhy, jak konkrétně zkoumání proběhlo, s jakými výdaje a příjmy pracovala a jaký byl její závěr a vypočtena částka schopna zabezpečit potřeby běžného života. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní stran řádného zkoumání úvěruschopnosti, tedy povinnosti s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.13. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.14. Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva týkající se úvěru shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila-li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byla žalovaná zavázána povinností k vrácení poskytnuté a dosud neuhrazené částky, tedy částky ve výši , částka, . Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaná ocitla v prodlení, čímž založila svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy při stanovení počátku prodlení s úhradou dané částky, akceptoval požadavek žalobkyně. (výrok I)15. Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalované v rozsahu 47 %), kdy náklady představují pouze zaplacený soudní poplatek v částce , částka, .17. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I a III v délce tří dnů na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.