2 C 29/2024-106 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení , částka, , s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem 15,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem 15,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně sjednaného úroku a poplatků vrátit formou 36 měsíčních splátek po , částka, formou inkasa z účtu žalované. Žalovaná porušila své povinnosti tím, že nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a požadovala jeho úhradu, což žalovaná ani přes upomínání neučinila, proto žalobkyně podala tuto žalobu. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupní pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, částku , částka, a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně sjednaných úroků a poplatků ve výši , částka, vrátit formou 36 pravidelných měsíčních splátek s tím, že první splátka měla být uhrazena ve výši , částka, a byla splatná dne , datum, a každá další splátka měla být uhrazena ve výši , částka, a byla splatná do 20. dne příslušného měsíce, bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . RPSN činila 17,04 % (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , návrh na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne , datum, , souhlas se zpracováním údajů o zdravotním stavu pro účely sjednání pojištění ze dne , datum, , akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne , datum, ).5. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný ve výši , částka, a požadovala jeho úhradu.6. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem , částka, s tím, že poslední splátka ve výši , částka, byla uhrazena dne , datum, (souhrnný výpis pohybů na účtu, výpisy z účtu č. , č. účtu, , doplnění žaloby ze dne , datum, ).7. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, - seznamu postoupených pohledávek, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, a potvrzením úplaty bylo prokázáno postoupení pohledávky jež je předmětem tohoto řízení žalobkyni. Žalobkyně o postoupení pohledávky informovala žalovanou vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne , datum, , odeslaným , datum, .8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost vymáhání soudní cestou.9. V průběhu řízení soud vyzval žalobkyni k doložení listin prokazujících zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalobkyně doložila, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v rejstříku CBL a dále předložila žádost o poskytnutí informací o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z níž bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, bydlí ve vlastním domě/bytě, je od 10/2018 zaměstnána jako manuální pracovník u , částka, kontokorentu , částka, a splátkami úvěrů , částka, . Z potvrzení o příjmu pro , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalovaná pobírala čistý měsíční příjem v měsíci 8/2019 v částce , částka, , 9/2019 v částce , částka, a 10/2019 v částce , částka, , Anonymizováno10. Protože si skutková zjištění, která soud učinil z důkazů uvedených shora neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. I když žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně řádně splnila svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, z provedeného dokazování vyplynulo, že úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně sice vycházela z toho, že žalovaná je zaměstnána a pobírá mzdu ve výši , částka, (v období od 8/2019 do 10/2019), nicméně neprokázala, že by jakkoliv ověřovala výdaje žalované a jejich reálnou výši, a to i přes to, že jí bylo známo, že žalovaná je majitelkou účtu, z něhož mohla alespoň rámcově ověřit výdaje žalované a jejich výši. Výsledek posouzení úvěruschopnosti vycházející z nedostatečných informací v době uzavření smlouvy zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr a tento závěr je podložen i zjištěním o faktickém splácení úvěru žalovanou, která se ocitla v prodlení již s úhradou čtvrté splátky a pak i následujících splátek.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.12. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky , částka, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky (15,99 % ročně). Současně se tato smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet založené na nedostatečném posouzení příjmů a výdajů žalované. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud posoudil nároky žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků , částka, – úhrady žalovanou , částka, a konstatoval důvodnost žaloby jen do částky , částka, .13. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty.14. Dluh žalované se stal splatným rozhodnutím soudu. Soud má dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v případě sporu určit lhůtu k vrácení dlužné jistiny dle možností a schopností žalované. Žalovaná byla v řízení pasivní a soudu nesdělila své aktuální možnosti vrácení dlužné částky, soud proto s ohledem na skutečnost, že žalobkyně má právo na vrácení dlužné částky v přiměřené lhůtě a žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky již , datum, předžalobní výzvou, má za to, že žalované byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby si prostředky mohla obstarat a mělo by být v jejich možnostech dlužnou částku uhradit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (v souladu § 160 o. s. ř.). Až marným uplynutím této lhůty žalobkyni vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).15.