2 C 70/2025-33 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 7. 5. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 238 432,57 Kč s příslušenstvím, neboť dne 5. 10. 2016 uzavřel se žalovanou pachtovní smlouvu č. , číslo, , v níž přenechal v pachtovní smlouvě uvedené pozemky do užívání žalované a žalovaná se zavázala za užívané pozemky hradit pachtovné ve výši 94 284 Kč za kalendářní rok. Pacht skončil ke dni 30. 9. 2020 výpovědí učiněné žalobcem bez výpovědní doby z důvodu prodlení s úhradou pachtovného o více než 3 měsíce. Žalovaná užívala všechny pozemky uvedené v pachtovní smlouvě dále bez řádného právního titulu až do dne 20. 9. 2023, kdy na základě výzvy učiněné žalobcem, žalovaná užívané pozemky vyklidila, čímž vznikla žalované povinnost uhradit žalobci bezdůvodné obohacení za užívání pozemků ode dne 1. 10. 2020 do dne 20. 9. 2023, ve výši pachtovného, které by byla žalovaná povinna platit podle pachtovní smlouvy. Následně upřesnil, že se nedomáhá bezdůvodného obohacení, ale odkázal na ustanovení § 2340 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), z něhož dovozuje, že měl nárok po celou dobu po skončení pachtu až do vyklizení pozemků žalovanou, na úhradu pachtovného ve výši, jako by pacht trval. Žalovaná pachtovné ode dne 1. 10. 2020 do 31. 12. 2021 uhradila. Dne 31. 12. 2022 vystavil žalované fakturu č. , Anonymizováno, na částku ve výši 130 337,57 Kč za užívání pozemků za rok 2022 ve výši pachtovného dle ukončené pachtovní smlouvy, se splatností dne 20. 1. 2023, kterou však žalovaná již neuhradila. Dne 20. 11. 2023 vystavil žalované fakturu č. , hodnota, na částku ve výši 108 098 Kč za užívání pozemků za období od 1. 1. 2023 do 20. 9. 2023, kdy došlo k vyklizení žalovanou užívaných pozemků, ve výši pachtovného dle ukončené pachtovní smlouvy, se splatností dne 4. 12. 2023, kterou žalovaná také již neuhradila. Žalovaná tak doposud dluží žalobci celkem částku 238 432,57 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná potvrdila, že uzavřela dne 5. 10. 2016 se žalobcem pachtovní smlouvu č. , číslo, a pachtovní vztah byl skončen ke dni 30. 9. 2020 výpovědí žalobce bez výpovědní doby. Po tomto datu žalovaná pozemky nadále užívala, a to až do dne 20. 9. 2023, kdy došlo k vyklizení užívaných pozemků žalovanou na základě výzvy žalobce. Za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2021 uhradila žalobci vše. Nárok žalobce však neuznává z titulu bezdůvodného obohacení, neboť se nedomnívá, že byly v daném případě splněny zákonné předpoklady pro vznik tohoto institutu podle ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku. Užívání pozemků ze strany žalované po skončení pachtovního vztahu dne 30. 9. 2020 probíhalo po celou dobu s vědomím žalobce a s jeho tichým souhlasem. Žalobce po ukončení pachtovní smlouvy po dobu téměř tří let nijak neprojevil nesouhlas s pokračujícím užíváním, nevyzval žalovanou k vyklizení ani k úhradě pachtovného a zároveň nepodnikl žádné kroky ke svému vlastnímu hospodaření na pozemcích. Z těchto okolností lze dovodit faktický souhlas žalobce s užíváním pozemků žalovanou, byť bez výslovného ujednání. Pokud vlastník o užívání své věci ví, nebrání mu a dlouhodobé je akceptuje, nelze považovat uživatele věci za osobu, která se na jeho úkor bezdůvodně obohacuje. Poukázal na to, že užívání pozemků nebylo svévolné, nýbrž v objektivním zájmu žalobce, neboť pozemky tak byly řádně udržovány a nebyly ponechány ladem. Žalobce po celou tuto dobu neprojevil zájem o jiné využití pozemků. Žalovaná jednala po celou dobu v dobré víře, že žalobce proti užívání nic nenamítá, užívání pozemků je tolerováno a že za daných okolností nevzniká povinnost hradit pachtovné. Pozemky přestala fakticky užívat dne 20. 9. 2023. Přesto žalobce reagoval až výzvou k jejich předání datovanou dnem 24. 7. 2024 - tedy téměř rok poté, co již k žádnému užívání pozemků ze strany žalované nedocházelo. Tato výzva tedy nemohla mít za cíl zamezit tvrzenému neoprávněnému užívání. Za těchto okolností nelze hovořit o bezdůvodném obohacení žalované, neboť chybí podmínka neoprávněnosti, a případné majetkové znevýhodnění žalobce nevzniklo v důsledku jednání žalované, ale v důsledku pasivity žalobce samotného. Proto navrhla žalobu zamítnout.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 5. 10. 2016 uzavřel žalobce se žalovanou pachtovní smlouvu č. , číslo, , v níž žalobce přenechal v pachtovní smlouvě uvedené pozemky do užívání žalované a žalovaná se zavázala za užívané pozemky hradit pachtovné ve výši 94 284 Kč za kalendářní rok. Pacht skončil ke dni 30. 9. 2020 výpovědí učiněné žalobcem bez výpovědní doby z důvodu prodlení s úhradou pachtovného o více než 3 měsíce (čl. III. odst. 3 písm. e) pachtovní smlouvy). Žalovaná užívala všechny pozemky uvedené v pachtovní smlouvě dále bez řádného právního titulu až do dne 20. 9. 2023, kdy na základě výzvy učiněné žalobcem, žalovaná užívané pozemky vyklidila. Dále bylo nesporné, že žalovaná pachtovné ode dne 1. 10. 2020 do 31. 12. 2021 uhradila, avšak další faktury vystavené žalobcem, a to fakturu č. , Anonymizováno, ze dne 31. 12. 2022, splatnou dne 20. 1. 2023, na částku ve výši 130 337,57 Kč, za užívání pozemků za rok 2022 a fakturu č. , hodnota, ze dne 20. 11. 2023, splatnou dne 4. 12. 2023, na částku ve výši 108 098 Kč, za užívání pozemků za období od 1. 1. 2023 do 20. 9. 2023, neuhradila, a tak doposud dluží žalobci celkem částku 238 432,57 Kč.5. Účastníci uzavřeli pachtovní smlouvu podle ustanovení § 2332 a násl. občanského zákoníku, na základě které přenechal žalobce žalované k užívání své pozemky a žalovaná se zavázala hradit sjednané pachtovné. Pacht skončil ke dni 30. 9. 2020 výpovědí učiněné žalobcem bez výpovědní doby z důvodu prodlení s úhradou pachtovného o více než 3 měsíce (čl. III. odst. 3 písm. e) pachtovní smlouvy). Žalovaná užívala všechny pozemky uvedené v pachtovní smlouvě dále bez řádného právního titulu až do dne 20. 9. 2023, kdy na základě výzvy učiněné žalobcem, žalovaná užívané pozemky vyklidila. Žalované vznikla povinnost uhradit žalobci pachtovné, které by byla povinna platit podle pachtovní smlouvy za užívání pozemků ode dne 1. 10. 2020 do dne 20. 9. 2023, podle ustanovení § 2340 občanského zákoníku (nevrátí-li pachtýř propachtovanou věc při skončení pachtu propachtovateli, náleží propachtovateli pachtovné, jako by pacht trval). Právo na zaplacení pachtovného se v takovém případě odvíjí od smlouvy (jako by pacht trval), nejde o náhradu bezdůvodného obohacení.6. Obrana žalované (žalobce po ukončení pachtovní smlouvy po dobu téměř tří let nijak neprojevil nesouhlas s pokračujícím užíváním, nevyzval žalovanou k vyklizení ani k úhradě pachtovného a zároveň nepodnikl žádné kroky ke svému vlastnímu hospodaření na pozemcích, …… za daných okolností nevzniká povinnost hradit pachtovné, dále viz výše) byla shledána nedůvodnou, ryze účelovou, neboť pokud pozemky užívala, ať již z jakéhokoli důvodu, byla povinna dle zákona platit žalobci pachtovné jako by pacht trval. Tuto skutečnost nemohl zvrátit ani výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a jednatele žalované, proto bylo od jejich výslechu upuštěno.7. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti jednotlivých faktur dle ustanovení § 1958 občanského zákoníku), proto žalobci vznikl také nárok na zaplacení úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Účastníci si úrok z prodlení nesjednali, jedná se o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku, je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.8. Žalobce byl ve sporu úspěšný, proto mu soud přiznal dle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) náhradu nákladů řízení v celkové výši 45 980 Kč dle ustanovení § 137 odst. 1, 2 o. s. ř., což představuje zaplacený soudní poplatek 9 538 Kč, 3 x 9 260 Kč mimosmluvní odměna advokáta (celkem 27 780 Kč) dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 x 450 Kč paušální náhrada hotových výdajů dle ustanovení § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km, vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km nafty, při vyhláškové ceně 34,70 Kč/1 litr + amortizace 5,80 Kč/1 km, tedy celkem 1 224 Kč (v této věci přiznána polovina ve výši 612 Kč, neboť jela ke dvěma jednáním) dle ustanovení § 13 odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 5 půlhodin po 150 Kč (celkem 750 Kč) náhrada za promeškaný čas (v této věci přiznána polovina ve výši 375 Kč, neboť jela ke dvěma jednáním) dle ustanovení § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 6 325 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám , Jméno advokátky,