2 C 71/2025-33 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 7. 5. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 173 335,68 Kč s příslušenstvím, neboť dne 5. 10. 2016 uzavřel se žalovaným pachtovní smlouvu č. , Anonymizováno, v níž přenechal v pachtovní smlouvě uvedené pozemky do užívání žalovaného a žalovaný se zavázal za užívané pozemky hradit pachtovné ve výši 68 504 Kč za kalendářní rok. Pacht skončil ke dni 30. 9. 2020 výpovědí učiněné žalobcem bez výpovědní doby z důvodu prodlení s úhradou pachtovného o více než 3 měsíce. Žalovaný užíval všechny pozemky uvedené v pachtovní smlouvě dále bez řádného právního titulu až do dne 20. 9. 2023, kdy na základě výzvy učiněné žalobcem, žalovaný užívané pozemky vyklidil, čímž vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci bezdůvodné obohacení za užívání pozemků ode dne 1. 10. 2020 do dne 20. 9. 2023, ve výši pachtovného, které by byl žalovaný povinen platit podle pachtovní smlouvy. Následně upřesnil, že se nedomáhá bezdůvodného obohacení, ale odkázal na ustanovení § 2340 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), z něhož dovozuje, že měl nárok po celou dobu po skončení pachtu až do vyklizení pozemků žalovaným, na úhradu pachtovného ve výši, jako by pacht trval. Žalovaný pachtovné ode dne 1. 10. 2020 do 31. 12. 2021 uhradil. Dne 31. 12. 2022 vystavil žalovanému fakturu č. , Anonymizováno, na částku ve výši 94 752,68 Kč za užívání pozemků za rok 2022 ve výši pachtovného dle ukončené pachtovní smlouvy, se splatností dne 20. 1. 2023, kterou však žalovaný již neuhradil. Dne 20. 11. 2023 vystavil žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku ve výši 78 583 Kč za užívání pozemků za období od 1. 1. 2023 do 20. 9. 2023, kdy došlo k vyklizení žalovaným užívaných pozemků, ve výši pachtovného dle ukončené pachtovní smlouvy, se splatností dne 4. 12. 2023, kterou žalovaný také již neuhradil. Žalovaný tak doposud dluží žalobci celkem částku 173 335,68 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaný potvrdil, že uzavřel dne 5. 10. 2016 se žalobcem pachtovní smlouvu č. , Anonymizováno, a pachtovní vztah byl skončen ke dni 30. 9. 2020 výpovědí žalobce bez výpovědní doby. Po tomto datu žalovaný pozemky nadále užíval, a to až do dne 20. 9. 2023, kdy došlo k vyklizení užívaných pozemků žalovaným na základě výzvy žalobce. Za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2021 uhradil žalobci vše. Nárok žalobce však neuznává z titulu bezdůvodného obohacení, neboť se nedomnívá, že byly v daném případě splněny zákonné předpoklady pro vznik tohoto Institutu podle ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku. Užívání pozemků ze strany žalovaného po skončení pachtovního vztahu dne 30. 9. 2020 probíhalo po celou dobu s vědomím žalobce a s jeho tichým souhlasem. Žalobce po ukončení pachtovní smlouvy po dobu téměř tří let nijak neprojevil nesouhlas s pokračujícím užíváním, nevyzval žalovaného k vyklizení ani k úhradě pachtovného a zároveň nepodnikl žádné kroky ke svému vlastnímu hospodaření na pozemcích. Z těchto okolností lze dovodit faktický souhlas žalobce s užíváním pozemků žalovaným, byť bez výslovného ujednání. Pokud vlastník o užívání své věci ví, nebrání mu a dlouhodobě je akceptuje, nelze považovat uživatele věci za osobu, která se na jeho úkor bezdůvodně obohacuje. Poukázal na to, že užívání pozemků nebylo svévolné, nýbrž v objektivním zájmu žalobce, neboť pozemky tak byly řádně udržovány a nebyly ponechány ladem. Žalobce po celou tuto dobu neprojevil zájem o jiné využití pozemků. Žalovaný jednal po celou dobu v dobré víře, že žalobce proti užívání nic nenamítá, užívání pozemků je tolerováno a že za daných okolností nevzniká povinnost hradit pachtovné. Pozemky přestal fakticky užívat dne 20. 9. 2023. Přesto žalobce reagoval až výzvou k jejích předání datovanou dnem 24. 7. 2024 - tedy téměř rok poté, co již k žádnému užívání pozemků ze strany žalovaného nedocházelo. Tato výzva tedy nemohla mít za cíl zamezit tvrzenému neoprávněnému užívání. Za těchto okolností nelze hovořit o bezdůvodném obohacení žalovaného, neboť chybí podmínka neoprávněnosti, a případné majetkové znevýhodnění žalobce nevzniklo v důsledku jednání žalovaného, ale v důsledku pasivity žalobce samotného. Proto navrhl žalobu zamítnout.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 5. 10. 2016 uzavřel žalobce se žalovaným pachtovní smlouvu č. , Anonymizováno, v níž žalobce přenechal v pachtovní smlouvě uvedené pozemky do užívání žalovaného a žalovaný se zavázal za užívané pozemky hradit pachtovné ve výši 68 504 Kč za kalendářní rok. Pacht skončil ke dni 30. 9. 2020 výpovědí učiněné žalobcem bez výpovědní doby z důvodu prodlení s úhradou pachtovného o více než 3 měsíce (čl. III. odst. 3 písm. e) pachtovní smlouvy). Žalovaný užíval všechny pozemky uvedené v pachtovní smlouvě dále bez řádného právního titulu až do dne 20. 9. 2023, kdy na základě výzvy učiněné žalobcem, žalovaný užívané pozemky vyklidil. Dále bylo nesporné, že žalovaný pachtovné ode dne 1. 10. 2020 do 31. 12. 2021 uhradil, avšak další faktury vystavené žalobcem, a to fakturu č. , Anonymizováno, , ze dne 31. 12. 2022, splatnou dne 20. 1. 2023, na částku ve výši 94 752,68 Kč, za užívání pozemků za rok 2022 a fakturu č. , hodnota, , ze dne 20. 11. 2023, splatnou dne 4. 12. 2023, na částku ve výši 78 583 Kč, za užívání pozemků za období od 1. 1. 2023 do 20. 9. 2023, neuhradil, a tak doposud dluží žalobci celkem částku 173 335,68 Kč.5. Účastníci uzavřeli pachtovní smlouvu podle ustanovení § 2332 a násl. občanského zákoníku, na základě které přenechal žalobce žalovanému k užívání své pozemky a žalovaný se zavázal hradit sjednané pachtovné. Pacht skončil ke dni 30. 9. 2020 výpovědí učiněné žalobcem bez výpovědní doby z důvodu prodlení s úhradou pachtovného o více než 3 měsíce (čl. III. odst. 3 písm. e) pachtovní smlouvy). Žalovaný užíval všechny pozemky uvedené v pachtovní smlouvě dále bez řádného právního titulu až do dne 20. 9. 2023, kdy na základě výzvy učiněné žalobcem, žalovaný užívané pozemky vyklidil. Žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobci pachtovné, které by byl povinen platit podle pachtovní smlouvy za užívání pozemků ode dne 1. 10. 2020 do dne 20. 9. 2023, podle ustanovení § 2340 občanského zákoníku (nevrátí-li pachtýř propachtovanou věc při skončení pachtu propachtovateli, náleží propachtovateli pachtovné, jako by pacht trval). Právo na zaplacení pachtovného se v takovém případě odvíjí od smlouvy (jako by pacht trval), nejde o náhradu bezdůvodného obohacení.6. Obrana žalovaného (žalobce po ukončení pachtovní smlouvy po dobu téměř tří let nijak neprojevil nesouhlas s pokračujícím užíváním, nevyzval žalovaného k vyklizení ani k úhradě pachtovného a zároveň nepodnikl žádné kroky ke svému vlastnímu hospodaření na pozemcích, …… za daných okolností nevzniká povinnost hradit pachtovné, dále viz. výše) byla shledána nedůvodnou, ryze účelovou, neboť pokud pozemky užíval, ať již z jakéhokoli důvodu, byl povinen dle zákona platit žalobci pachtovné jako by pacht trval. Tuto skutečnost nemohl zvrátit ani výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaného, proto bylo od jejich výslechu upuštěno.7. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti jednotlivých faktur dle ustanovení § 1958 občanského zákoníku), proto žalobci vznikl také nárok na zaplacení úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Účastníci si úrok z prodlení nesjednali, jedná se o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku, je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.8. Žalobce byl ve sporu úspěšný, proto mu soud přiznal dle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) náhradu nákladů řízení v celkové výši 40 472 Kč dle ustanovení § 137 odst. 1, 2 o. s. ř., což představuje zaplacený soudní poplatek 6 934 Kč, 3 x 8 460 Kč mimosmluvní odměna advokáta (celkem 25 380 Kč) dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 x 450 Kč paušální náhrada hotových výdajů dle ustanovení § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km, vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km nafty, při vyhláškové ceně 34,70 Kč/1 litr + amortizace 5,80 Kč/1 km, tedy celkem 1 224 Kč (v této věci přiznána polovina ve výši 612 Kč, neboť jela ke dvěma jednáním) dle ustanovení § 13 odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 5 půlhodin po 150 Kč (celkem 750 Kč) náhrada za promeškaný čas (v této věci přiznána polovina ve výši 375 Kč, neboť jela ke dvěma jednáním) dle ustanovení § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 5 821 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám , Jmé