3 C 222/2025-27 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 6. 2025 domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 870 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacený příspěvek nepojištěného vozidla RZ , SPZ, za období od 8. 2. 2024 do 3. 8. 2024 odpovídající hodnotě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení).2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla řádně doručena v souladu s ustanovením § 50m o. s. ř.3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří výzva k úhradě příspěvku do , Anonymizováno, vystavená dne 30. 1. 2025 s doklady o odeslání, dále upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do , Anonymizováno, ze dne 23. 4. 2025 s doklady o odeslání a předžalobní upomínka zaslaná žalovanému prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně dne 15. 5. 2025, o jejímž odeslání svědčí podací lístek. Provozování předmětného vozidla žalovaným vyplývá ze sdělení , právnická osoba, v , adresa, a výpisu z databáze vycházející z Centrálního registru vozidel.4. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.5. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno; podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, žea) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla ab) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.6. Podle ustanovení § 6 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, provozovatel tuzemského vozidla zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním po dobu registrace vozidla, je-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel; případně po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidla na pozemních komunikacích.7. Podle ustanovení § 45 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.8. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný porušil svou povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a ustanovení § 6 zákona č. 30/2024 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl provozovatel vozidla, jež nebylo po dobu 178 zjištěných dnů pojištěno, byla mu řádně vyměřena výše příspěvku podle přílohy k zákonu č. 168/1999 Sb., kde je pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 stanovena denní sazba koeficientem 65 Kč. Základ příspěvku tak odpovídá hodnotě 11 570 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 zákona č. 30/2024 Sb., podle něhož osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.9. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný nijak neprokázal, a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost vztahující se k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem jeho vozidla splnil. Žalobkyně naproti tomu prokázala existenci závazku za žalovaným i výši pohledávky, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu nezaplaceného příspěvku nepojištěných včetně nákladů na upomínání neuhradil. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 11 870 Kč s příslušenstvím.10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost příspěvku a nákladů až do úplného zaplacení. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 870 Kč sestávající z částky 400 Kč za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.