9 C 171/2025-101 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou ze dne 26. 2. 2024 doplněnou podáním žalobkyně ze dne 3. 3. 2025 a následně postoupenou z důvodu jeho místní příslušnosti zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 122 580,21 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 10. 10. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla možnost opakovaného čerpání úvěru s úvěrovým rámcem 50 000 Kč a následně navýšeným jednotlivými dodatky až na 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících 3,06 % z aktuální dlužné čerpané částky úvěru, respektive z výše sjednaného čerpaného úvěrového rámce, respektive minimální splátka činila 3 673 Kč při úvěrovém rámci ve výši 120 000 Kč. Splatnost jednotlivých splátek úvěru byla dohodnuta vždy k 20. dni každého příslušného měsíce a první splátka měla být provedena vždy v měsíci po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaný čerpal celkově částku ve výši 125 691 Kč, řádně však nehradil splátky čerpaného úvěru, když k zesplatnění vzniklého dluhu došlo ze strany žalobkyně z důvodu opakovaného prodlení s úhradou splátek úvěru k datu 22. 11. 2023, což bylo žalovanému oznámeno výzvou ke splacení celého úvěru. K datu zesplatnění žalovaný dlužil na jistině částku ve výši 119 999,51 Kč, na poplatcích za pojištění částku ve výši 980,70 Kč, nákladech na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutě ve výši 1 000 Kč. Zároveň měla žalobkyně nárok i na úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení z žalované částky, když úrok z úvěru byl ve výši 15,00 % ročně. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 16. 7. 2025. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 7. 2025 č.j. 9 C 171/2025-99 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 OSŘ dne 16. 7. 2025 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila výslovný souhlas. Soud s ohledem na pasivitu žalovaného a souhlas žalobkyně v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.3. Soud učinil tato skutková zjištění z předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, jejichž pravost pro svou procesní pasivitu nijak žalovaný nenapadal, když podstatné pro rozhodnutí soudu bylo to, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 10. 10. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla možnost opakovaného čerpání úvěru s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, přičemž tento se na základě jednotlivých dodatků navýšil na částku 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících 3,06 % z aktuální dlužné čerpané částky úvěru, respektive z výše sjednaného čerpaného úvěrového rámce, respektive minimální splátka činila 3 673 Kč při úvěrovém rámci ve výši 120 000 Kč. Splatnost jednotlivých splátek úvěru byla dohodnuta vždy k 20. dni každého příslušného měsíce a první splátka měla být provedena vždy v měsíci po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut jako bezúčelový Žalovaný kontokorentní úvěr měl možnost opakovaně čerpat prostřednictvím poskytnuté úvěrové karty, kterou obdržel, o čemž ostatně svědčil i výpis z úvěrového účtu. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky, příručka k platební (úvěrové) kartě. Stejně tak žalobkyně provedla ověření bonity žalovaného, jak vyplynulo ze sdělení oddělení řízení rizik, když žalobkyně prováděla i zjišťování v rejstřících NRKI, SOLUS atd. Zároveň žalobkyně postupovala podle Metodiky Posouzení úvěruschopnosti klienta. Stejně tak měla k dispozici i pohyby na účtu žalovaného, výpisy z účtu, jakož i jeho mzdové lístky, a mohla tak fakticky zohlednit veškeré pohyby na účtu žalovaného. Žalovaný čerpal celkově částku ve výši 125 691 Kč, řádně však nehradil splátky čerpaného úvěru, když k zesplatnění vzniklého dluhu došlo ze strany žalobkyně z důvodu opakovaného prodlení s úhradou splátek úvěru k datu 22. 11. 2023, což bylo žalovanému oznámeno výzvou ke splacení celého úvěru. K datu zesplatnění žalovaný dlužil na jistině částku ve výši 119 999,51 Kč, na poplatcích za pojištění částku ve výši 980,70 Kč, nákladech na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutě ve výši 1 000 Kč. Zároveň měla žalobkyně nárok i na úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení z žalované částky, když úrok z úvěru byl ve výši 15,00 % ročně. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Uvedené soud zjistil z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě, úvěrové zprávy a dále z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22. 11. 2023. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky, která byla také řádně žalovanému doručována, jak mohl soud zjistit z poštovního podacího archu.4. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu vlastní procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.5. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné pro rozhodnutí soudu bylo to, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s tím, že žalobkyně poskytla žalovanému možnost opakovaného čerpání úvěru, avšak žalovaný i přes čerpání úvěru nehradil řádně sjednané splátky úvěru a dlužil žalobkyni k datu zesplatnění na jistině částku ve výši 119 999,51 Kč, na poplatcích za pojištění částku ve výši 980,70 Kč, nákladech na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutě ve výši 1 000 Kč. Zároveň měla žalobkyně nárok i na úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení z žalované částky, když úrok z úvěru byl ve výši 15,00 % ročně. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky.6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval projednávanou věc podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o platně uzavřenou smlouvu ve , Anonymizováno, Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.8. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.9. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Stejně tak byl žalovaný řádně, bez jakýchkoliv pochybností informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr poskytnut, respektive za jakých podmínek bude moci opakovaně čerpat úvěr. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný řádně uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat,