3 C 293/2025-51 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 9. 2025 domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 691,11 Kč s příslušenstvím představující smluvní a zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků od právního předchůdce žalobkyně obchodní společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, na základě smlouvy o úvěru k účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř.3. U jednání soud provedl listinné důkazy, ze kterých dospěl k následujícímu skutkovému závěru:Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu, na základě které jí poskytl na účet č. , č. účtu, částku 50 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 14,92 % ročně a poplatky (smlouva o úvěru, ceník, obchodní podmínky). Žalovaná byla v prodlení s úhradou svých závazků a poskytovatel s účinností ke dni 20. 3. 2013 úvěr zesplatnil. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu (výzva z 29. 7. 2025, podací lístek).4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne 4. 10. 2024, jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, smlouvy včetně pohledávky za žalovanou obsažené na řádku , Anonymizováno, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno postupitelem. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.5. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku , Anonymizováno, , nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 podle dosavadních právních předpisů.6. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na pořádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku. Smlouva byla shledána platnou. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, žalobkyně byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na žalované. Žalovaná však svým závazkům ze smlouvy nedostála, když neplnila sjednané podmínky smlouvy tím, že včas a řádně nevrátila poskytnuté finanční prostředky, které jí byly na základě sjednané smlouvy poskytnuty, a nezaplatila ani sjednaný úrok z úvěru a sjednané poplatky. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci pohledávky za žalovanou i její výši. Jelikož žalovaná svůj závazek dosud nesplnila, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 691,11 Kč, kterou představuje dlužná jistina ve výši 40 869,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 3 827,50 Kč a poplatky ve výši 994 Kč.8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Žalobkyně úrok z prodlení částečně zkapitalizovala částkou ve výši 1 844,09 Kč. Úrok z prodlení byl stanoven podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 061,07 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 828 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 691,11 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 940 Kč za jeden úkon uvedený v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 014,19 Kč za 56 ujetých km v částce 414,19 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 804,19 Kč ve výši 1 428,88 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). Ostatně sama žalobkyně navrhla užití tohoto ustanovení. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Soud nepřiznal žalobkyni nárok na půl úkonu za vyjádření z 2. 12. 2025, neboť se jednalo o pouhé sdělení nesouhlasu s projednáním věci bez nařízení jednání, což nelze zahrnout pod žádný z úkonů dle ustanovení § 11 a. t. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 10 061,07 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.