3 C 314/2025-32 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 957 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit žalobkyni podle pojistné smlouvy na pojištění vozidla č. smlouvy , Anonymizováno, za pojistné období od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 o. s. ř.3. Po podání žaloby vzala žalobkyně žalobu co do jistiny 23 957 Kč zpět z důvodu úhrady jistiny ze strany žalovaného dne , datum, . Nadále požadovala úhradu úroků z prodlení a nákladů řízení.4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.5. Soud neshledal žádné překážky, které by bránily vyhovění návrhu žalobkyně. V souladu s výše citovaným ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. soud řízení v plném rozsahu zastavil. Souhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu nebyl vyžadován, neboť s ohledem na ustanovení § 96 odst. 4 o. s. ř. by jeho případný nesouhlas byl právně neúčinný.6. Vzhledem k tomu, že zpětvzetí se týkalo pouze jistiny, tak soud dále projednal žalobu v části úroku z prodlení.7. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří pojistná smlouva č. , hodnota, uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, . Neplnění platebních povinností vyplývá z nutnosti zaslat žalovanému dne , datum, upomínku dlužného pojistného. Žalovanému byla zaslána informace o zániku pojistné smlouvy ke dni , datum, a následně informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy. Jelikož žalovaný zůstal nečinný, byla mu prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně zaslána dne , datum, upomínka před podáním žaloby, o jejímž odeslání svědčí podací arch.8. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti dle ustanovení § 2782 citovaného zákona a nezaplatil řádně a včas pojistné, ke kterému se smluvně zavázal, došlo k zániku pojištění. Podle ustanovení § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka, o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.9. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě byl důvodný v části zaplacené jistiny a je důvodný i do úroků z prodlení. Pojistná smlouva byla shledána platnou. Žalovaný svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnil až po podání žaloby.10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení, který žalobkyně zkapitalizovala ke dni úhrady na částku 4 523 Kč za období od 10. 8. 2024 do 5. 2. 2026. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 811,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 959 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 957 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 060 Kč za jeden úkon uvedený v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 010 Kč ve výši 842,10 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 5 811,10 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.