8 C 329/2019-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem [právnická osoba]) prostřednictvím internetových stránek www.crediton.cz uzavřel dne [datum] smlouvu, kterou ovšem nemůže doložit, proto žádá zaplacení poskytnuté částky 4 000 Kč jako bezdůvodné obohacení s úrokem z prodlení. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný elektronicky jednal s právním předchůdcem žalobkyně o uzavření smlouvy, když na základě těchto jednání byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 4 000 Kč. Dne [datum] byla na účet žalovaného zaslána právním předchůdcem žalobkyně částka 4 000 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k jejímu vrácení do [datum]. 4. Soud věc po právní stránce posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.). Ochuzeným (právním předchůdcem žalobkyně) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (peníze), k jejímuž vrácení byl žalovaný vyzván (§ 1958 o.z.). Dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě k plnění se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, dále jen„ nařízení“). Smlouvou o postoupení pohledávek byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni (§ 1879 o.z.). Soud proto podle těchto ustanovení žalobě vyhověl. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s návrhem žalobce podle § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení plně úspěšný, a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), když v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Přiznanou částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) a.t.) ve výši 3 x 200 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. a.t.), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), navýšené o částku 189 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).