13 C 437/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce vylíčením skutkových okolností o tom, že žalovaná se dopustila neoprávněného odběru plynu na adrese [adresa žalované], kdy pokračovala v odběru plynu i po ukončení smluvního vztahu. Žalovaná byla upozorněna na neoprávněný odběr plynu a vznik povinnosti zaplatit dlužnou částku, která představuje náhradu škody dle právní úpravy zákona energetického ve spojení s vyhl. č. 108/2011 Sb. Žalovaná ničeho neuhradila ani po předžalobní upomínce. Žalobkyně uplatnila pohledávku v tomto řízení. 2. Soud nařídil ve věci jednání na [datum]. Žalobkyně se k jednání omluvila, na návrhu setrvala. 3. Žalovaná se k jednání nedostavila, účinky doručení nastaly uložením podle § 49 odst. 2 o. s. ř. Postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků. 4. Důkazy žalobkyní předložené a zhodnocené podle § 132 o. s. ř. vedly soud k závěru, že nárok žalobkyně je podpořen hmotným právem a může být přiznán. 5. Odůvodnění rozsudku bylo provedeno zjednodušeným způsobem podle § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem, odběratel na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Žalobkyně je odlišným subjektem a zcela odděleným od obchodníka s plynem dle § 59a odst. 1 energetického zákona (zák. č. 458/2000 Sb.). Obchodník s plynem nakupuje od výrobce plyn či jiného obchodníka s plynem na základě smlouvy pro odběratele zemní plyn. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě i poté, co byl ukončen smluvní vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 71 odst. 1 písm. a), písm. b) energetického zákona ve spojení s § 74 odst. 4 písm. a) neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu dochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tedy žalobkyni, neboť tato podle § 59 odst. 1 písm. q) energetického zákona nakupuje plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě. Dne [datum] byl prostřednictvím aplikace Online servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení dodávky plynu v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované]. Požadované datum ukončení dodávky bylo ke dni [datum], jak vyplývá ze žádosti o ukončení dodávky plynu. Žalovaná i po ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem pokračovala v odběru. Dopustila se tak neoprávněného odběru plynu, na což byla upozorněna oznámením žalobkyně ze dne [datum]. Podle bodu [číslo] řádu provozovatele distribuční soustavy a podle § 119 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem zaniká smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, př. neukončení dodávky plynu demontáží měřidla uplynutím 14 pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. Žalobkyni se z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nepodařilo měřící zařízení plynoměr [číslo] ve lhůtě 10 pracovních dnů demontovat. V souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 349/2015 Sb. dochází 14. pracovního dne k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa. K tomuto 14. pracovnímu dni zašle provozovatel distribuční soustavy obchodníkovi s plynem údaje o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle podle § 5 odst. 4 vyhl.č. 108/2011 Sb. a tento 14. pracovní den je také posledním účtovacím dnem obchodníka s plynem. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo tedy zaniklo uplynutím 14 pracovních dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tedy dnem [datum]. Počínaje dnem [datum] byl odběr plynu v předmětném odběrném místě kvalifikován jako odběr neoprávněný a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1 a odst. 4 energetického zákona. 7. Žalovaná v odběrném místě odebírala plyn přes instalovaný elektroměr výrobní [číslo] usazený v předmětném odběrném místě. Žalovaná se dopustila neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu, v jejímž důsledku jí vznikla povinnost nahradit žalobkyni škodu, která přestavuje rozdíl mezi konečným stavem plynoměru v odběrném místě ke 14. pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tedy ke dni [datum]. [příjmení] stav plynoměru byl z důvodu jeho nepřístupnosti stanoven automatickým propočtem postupem podle § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb. Žalobkyně fakturou [číslo] doložila zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu v rozsahu 39,87 m3, vyčísleno na 1 989,35 Kč. Faktura byla splatná [datum]. Žalovaná ústním prohlášením (monitorovaný hovor se žalovanou) ze dne [datum] uznala svůj dluh vzniklý neoprávněným odběrem plynu, vyúčtovaný v označené faktuře co do důvodu i výše. Žalovaná úhradu neprovedla ani po upomínce ze dne [datum]. Předžalobní upomínka ze dne [datum] zůstala ze strany žalované bez odezvy. 8. Nárok žalobkyně v tomto řízení uplatněný soud mohl přiznat, neboť je podpořen hmotněprávní úpravou energetického zákona (zák. č. 458/200 Sb.) ve spojení s vyhl. č. 108/2011 Sb. Žalovaná způsobila žalobci škodu porušením svých právních povinností. 9. Zákonné úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s hmotnou úpravou § 1970 obč. zák. z důvodu prodlení žalované se zaplacením peněžité pohledávky. Počátek prodlení soud dovodil ode dne následujícího po splatnosti shora označené faktury, tedy ode dne [datum]. Úroková sazba vychází z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 10. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšným účastníkem, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v dále uvedeném rozsahu s přihlédnutím k výzvě před podáním žaloby. Žalobkyni byla přiznána částka 400 Kč na zaplaceném soudním poplatku. Náklady právního zastoupení podle vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu tří úkonů po 1 000 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva), tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z odměny a náhrad. Celkově 5 119 Kč. 11. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.