14 C 104/2011-286 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 265 248 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem stavby bez č.p./č.e., způsob využití stavba technického vybavení (výměníková stanice), stojící na parcele [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaná je vlastníkem technologického zařízení – výměníku, který je umístě v uvedené stavbě. Žalovaná toto zařízení v uvedené nemovitosti provozuje, aniž by měla s žalobkyní k tomuto uzavřen jakýkoliv právní vztah, tedy bez právního důvodu. Proto se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení za dobu užívání nemovitosti. Žalobkyně je povinna požadovat částku, jakou by činilo nájemné v daném místě a čase obvyklé. Žalobkyně požadovala zaplatit bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši celkem 265 248 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dopisem ze dne [datum], ve kterém dala žalované lhůtu pro zaplacení do [datum]. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 265 248 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], vedenou původně pod sp. zn. 15 C 187/2012, se žalobkyně po žalované ze stejných důvodů domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětné stavby za období od [datum] do [datum] v částce 135 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 10. 7. 2017, č. j. 14 C 104/2011-79, byla tato věc spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 14 C 104/2011. 3. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], vedenou původně pod sp. zn. 15 C 85/2013, se žalobkyně po žalované ze stejných důvodů domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětné stavby za období od [datum] do [datum] v částce 139 755 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 10. 7. 2017, č. j. 14 C 104/2011-79, byla tato věc spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 14 C 104/2011. 4. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], vedenou původně pod sp. zn. 22 C 191/2014, se žalobkyně po žalované ze stejných důvodů domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětné stavby za období od [datum] do [datum] v částce 141 712 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 10. 7. 2017, č. j. 14 C 104/2011-79, byla tato věc spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 14 C 104/2011. 5. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], vedenou původně pod sp. zn. 9 C 587/2015, se žalobkyně po žalované ze stejných důvodů domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětné stavby za období od [datum] do [datum] v částce 144 405 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 10. 7. 2017, č. j. 14 C 104/2011-79, byla tato věc spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 14 C 104/2011. 6. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], vedenou původně pod sp. zn. 8 C 360/2016, se žalobkyně po žalované ze stejných důvodů domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětné stavby za období od [datum] do [datum] v částce 144 983 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 10. 7. 2017, č. j. 14 C 104/2011-79, byla tato věc spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 14 C 104/2011. 7. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně žalobu rozšířila o částku 145 418 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (bezdůvodné obohacení za rok 2016). Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně žalobu rozšířila o částku 146 436 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (bezdůvodné obohacení za rok 2017). Usnesením vyhlášeným na jednání dne [datum] byly změny žaloby připuštěny. 8. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], vedenou původně pod sp. zn. 13 C 249/2019, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětné výměníkové stanice za období od [datum] do [datum]. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně stanovila na částku 150 097 Kč. Na základě výzvy k zaplacení žalovaná uhradila v poskytnuté lhůtě částku 2 883 Kč. Proto se žalobkyně domáhala zaplacení částky 147 214 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 18. 2. 2021, č. j. 14 C 104/2011-259, byla tato věc spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 14 C 104/2011. 9. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], vedenou původně pod sp. zn. 70 C 356/2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětné výměníkové stanice za období od [datum] do [datum]. Uvedla, že na základě kupní smlouvy byla předmětná výměníková stanice převedena na žalovanou s právními účinky zápisu k [datum]. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně stanovila na částku 221 689 Kč. Na základě výzvy k zaplacení žalovaná uhradila v poskytnuté lhůtě částku 2 883 Kč za rok 2019 a částku 1 253 Kč za část roku 2020. Proto se žalobkyně domáhala zaplacení částky 217 553 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 18. 2. 2021, č. j. 14 C 104/2011-259, byla tato věc spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 14 C 104/2011. 10. Žalovaná s podanou žalobou, resp. žalobami, nesouhlasila. Potvrdila, že v předmětné nemovitosti má (resp. po všechna žalovaná období měla) umístěno technologické zařízení výměníkové stanice, které slouží dodávkám tepelné energie v dané lokalitě. Toto zařízení koupila od [územní celek] (dále jen„ Město“) kupní smlouvou uzavřenou dne [datum]. Technologické zařízení eviduje pod označením VS [ulice]. Žalovaná je i vlastníkem pozemku parc. [číslo] na kterém je objekt umístěn, tento pozemek také koupila od Města na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. Předmětný objekt však žalovaná užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Městem a Městu platí řádně nájemné v souladu se smlouvou. Do uzavření uvedené kupní smlouvy měla od Města pronajatý objekt i technologické zařízení, po koupi technologického zařízení zůstal předmětem nájmu jen objekt. Předmětný objekt tedy neužívá bezesmluvně. Původně také uváděla, že má pochybnosti o vlastnictví žalobkyně k předmětnému objektu, když předmětná budova byla v roce 1993 zkolaudována ve prospěch Správy domovního fondu, příspěvkové organizace Města, a dle sdělení Katastrálního úřadu byla stavba v roce 1994 zapsána na Správu domovního fondu. Žalované není známo, z jakého důvodu byl zápis změněn. K tomu dále uvedla, že výstavba dle jejího názoru proběhla dle rozhodnutí o umístění stavby pro navrhovatele [příjmení] bytového hospodářství okresu [obec] ze dne [datum]. Správa domovního fondu přebrala veškerá práva a závazky zrušeného Podniku bytového hospodářství, který byl zrušen bez likvidace k [datum] na základě usnesení Města. Proto se domnívala, že se skutečným vlastníkem je Město. To sdělila žalobkyni, žalobkyně však nevyvinula žádné úsilí k ověření rozhodných skutečností, ze kterých by mohl vyplynout rozpor mezi zápisem v katastru nemovitostí a skutečným vlastnictvím. K těmto žalovaná na rozdíl od žalobkyně nemá přístup, žalobkyně by měla prokázat jinými důkazními prostředky než jen listem vlastnictví, že je skutečným vlastníkem. Poukázala na to, že zápis v katastru nemovitostí nemusí odpovídat skutečnému stavu. Dle názoru žalované tedy žalobkyně nebyla skutečným vlastníkem a žalovaná se bezdůvodně neobohacovala, když za užívání předmětného objektu hradila skutečnému vlastníkovi nájemné dle smlouvy. Následně žalovaná podala u zdejšího soudu žalobu na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem (řízení sp. zn. 9 C 216/2012, viz dále). Poté, co byla žaloba na určení vlastnictví zamítnuta, žalovaná uvedla, že má za to, že užívala předmětnou nemovitost v dobré víře až do rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání ve věci určení vlastnického práva, které jí bylo doručeno dne [datum]. Poukázala na to, že předmětnou výměníkovou stanici užívala po značnou dobu, na základě nájemní smlouvy z [datum], a že žalobkyně se o ni nijak nestarala. Žalobkyně také ze stejného důvodu podala žalobu vůči Městu, po kterém také požaduje vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná také namítla promlčení, když by žalobkyně případně mohla žádat bezdůvodné obohacení za období nejvýše dvou let zpětně od podání žaloby. V tomto směru uvedla, že se žalobkyně jako řádný hospodář měla dozvědět o vzniku bezdůvodného obohacení. Již v původní žalobě žalobkyně uvedla, že žalovanou vyzvala k zaplacení alespoň nepromlčené části dluhu, tedy si sama při podání žaloby byla vědoma dvouleté subjektivní promlčecí lhůty. Žalovaná nesouhlasila ani s výší požadovaného bezdůvodného obohacení, když dle jejího názoru tato neodpovídá obvyklému nájemnému. Předložený znalecký posudek není posudkem na obvyklou cenu nájmu, ale hodnotí cenu nemovitosti, z této si pak žalobkyně sama dovodila výši požadovaného nájemného. Požadovaná částka za období od [datum] do [datum] by odpovídala částce 440,61 Kč/m2/rok, to však rozhodně není nájemným obvyklým. Žalovaná v té době platila n