22 C 205/2021-35 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 084,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že byl žalovaný dne 20. 5. 2020 v rámci silniční kontroly po výzvě žalobkyně podroben lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti návykových látek v Masarykově nemocnici v [obec] o. z., [ulice], [obec], zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnických služeb provozovaného Krajskou zdravotní a.s., kam byl žalovaný převezen služebním vozem Škoda Octavia, [registrační značka], kterým byly ujety 4 km. Z výsledkového listu-toxikologického vyšetření byl zjištěn pozitivní výsledek na přítomnost metamfetaminu a tetrahydrocannabinolu v krvi žalovaného. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky za provedení laboratorního vyšetření ve výši 3 000 Kč a za provedení odběru krve ve výši 57,50 Kč, a dále nákladů vzniklých v souvislosti s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši 27 Kč. Žalovaný však žalobci ani přes zaslanou upomínku ničeho neuhradil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně provedla dne 5. 5. 2021 převoz žalovaného zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnických služeb, jak je výše uvedeno, a to služebním vozidlem do vzdálenosti celkem 4 km. Částka náhrady za použití služebního vozidla pak vyplývá z vyčíslení náhrad žalobkyně a technického průkazu vozidla (Škoda Octavia, ujeto 4 km, spotřeba 7, 73/100 km), celkem ve výši 27 Kč, vypočítaného v souladu s ustanovením vyhl. č. 358/2019 Sb. Z výsledkového listu zdravotnického zařízení pak má soud za prokázané, že žalovanému byla potvrzena návyková látka. Poskytovatelem zdravotnických služeb pak byla žalobci vystavena faktura [číslo] za provedení odborného lékařského vyšetření na zaplacení částky 3 084,50 Kč, sestávající se z částky 3 000 Kč za provedení laboratorního vyšetření to se splatností do 26. 6. 2020, když žalobkyně tuto fakturu uhradila bankovním převodem dne 12. 6. 2020. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky. 6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žalobkyně vyzvala žalovaného dle § 21 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, aby se podrobil odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením na zjištění přítomnosti návykové látky v krvi. Jelikož byla v krvi žalovaného prokázána přítomnost metamfetaminu a tetrahydrocannabinolu, je žalovaný povinen žalobkyni dle § 24 odst. 1 až 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradit náklady na odborné vyšetření ve výši 3 057,50 Kč, které zdravotnickému zařízení zaplatila žalobkyně. Dále je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady za dopravu ve výši 27 Kč do Masarykovy nemocnice v [obec], ujeto bylo celkem 4 km, při použití motorového vozidla Škoda Octavia s kombinovanou spotřebou 7,73 l /100 km dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb. Žalovaný na vynaložené náklady žalobkyní ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil. Žalovaný se dostal do prodlení dne 4. 2. 2021, a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle shora citovaného ustanovení tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 x režijního paušálu á 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 9. Podle ust. § 2 odst. 3, věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Okresní soud ve shodě s cit. ustanovením přenesl poplatkovou povinnost na žalovaného, když žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudních poplatků ze zákona (§ 11 odst. 2 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb.). V daném případě žalovaný nemá vůči žalobci nárok na náhradu nákladů řízení, naopak je to žalovaný, kdo je povinen uhradit náklady řízení žalobkyni. Jelikož výsledkem řízení je částka, ohledně které byla žaloba úspěšná, rozhodl okresní soud uložením povinnosti žalovanému zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (položka 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků).