29 C 472/2021-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 1 159 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná cestovala ve dne [datum] vlakem společnosti [právnická osoba] [číslo] na trase mezi stanicemi [obec] hl. n. – [obec] hl. n., bez platné jízdenky. Žalované vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 159 Kč včetně pokuty za nehlášenou jízdu ve výši 1 000 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku vůči žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] reg. [číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Společnost [název společnosti] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] reg. [číslo] postoupila pohledávku vůči žalovanému žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne dlužné jízdné včetně pokuty ve shora uvedené výši nezaplatila, proto byla žalobkyně nucena obrátit se na soud se svoji žalobou. 2. Dle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 3. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 4. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaná ve dne uvedeném v žalobě cestovala vlakem [číslo] na trati mezi stanicemi [obec] hl. n. – [obec] hl. n. a při kontrole pověřeným pracovníkem se neprokázala platnou jízdenkou. Tato skutečnost je prokázána potvrzením o nedodržení SPPO ze dne [datum] včetně zprávy o závadách. 5. Žalovaná tím, že se neprokázala pověřenému pracovníkovi platnou jízdenkou, porušila shora uvedené právní předpisy § 7 a § 15 vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a proto žaloba žalobkyně byla shledána důvodnou a soud ji vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Výše žalované částky byla řádně stanovena dle platného ceníku a to jízdné ve výši 159 Kč a dále příplatek za nehlášenou jízdu ve výši 1 000 Kč. 6. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalovaná byla se zaplacením dlužné částky v prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni právo i na úroky z prodlení v zákonné výši. 8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 159 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci. 11. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.