29 C 511/2021-81 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 38 839,30 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], j. č. [číslo jednací], byla věc postoupena k řízení Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, jako soudu místně příslušnému. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru na účtu č. [bankovní účet] a žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet, kontokorent - [název produktu]) ve výši 42 000 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přečerpal prostředky do nepovoleného debetu a ničeho nehradil. Žalobkyně pro porušení smluvních povinností ukončila čerpání kontokorentu. Žalobkyně v souladu se Smlouvou a Podmínkami úvěru převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 46 889,44 Kč na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, převedení bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Dne [datum] bylo žalobkyní žalovanému zasláno oznámení o zesplatnění dlužné pohledávky. Konečný debetní zůstatek na účtu žalovaného ke dni zesplatnění, tj. [datum], činil celkem částku ve výši 46 889,44 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru částečně dluh hradil (3 000 Kč k podání žaloby, viz i dále). K poslednímu výpisu žalovaný zůstává dlužen částku ve výši 38 839,30 Kč na jistině dluhu s příslušenstvím (původně s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení). Žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 2 000 Kč s tím, že tato další částka zaplacená žalovaným dne [datum] byla započtena na zákonný úrok z prodlení (tj. úrok ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]). Žalobkyně tedy požaduje s ohledem na částečné placení žalovaného úrok ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. S ohledem na shora uvedené soud řízení co do částky 2 000 Kč (jako úroku z prodlení od [datum] do [datum] v kapitalizované výši) řízení zastavil (výrok II. tohoto rozsudku). 4. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy, výpisů z účtu, oznámení o zesplatnění, výzvy k úhradě, sazebníku, obchodních a produktových podmínkách) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, jak je výše uvedeno, a dále to, že úvěr dle žalobkyní předložených výpisů z účtu také prostřednictvím kontokorentního úvěru [název produktu] čerpal, avšak v rozsahu uvedeném v žalobě neuhradil. Žalovaný však úvěrový limit přečerpal a ke dni [datum] byl úvěr žalobkyní zesplatněn. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] na tuto skutečnost žalovaného upozornila a vyzval ho k úhradě dluhu. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění dlužné částky. Žalobou uplatněná částka se pak skládá z jistiny po splatnosti ve výši 38 839,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny. Nárok žalobkyně byl tak shledán jako oprávněný a odpovídající připojeným listinným důkazům. Z návrhu smlouvy plyne, že žalobkyně posoudila úvěru schopnost žalovaného. 5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména z návrhu na uzavření smlouvy, smlouvy o úvěru, výpisů z účtu, výzvy k úhradě, všeobecných podmínek a dalších důkazů založených ve spise. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující obchodního zákoníku č. 351/2013 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. 6. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Pro prodlení vzniklé po [datum] soud vycházel z úroku z prodlení stanoveném v nař. vlády č. 351/2013 Sb. 10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. Ö náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 298,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 554 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 839,30 Kč sestávající z částky 2 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 880 Kč ve výši 1 864,80 Kč. 12. Za další písemné podání žalobkyně ze dne [datum], obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.