30 C 397/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 3.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované byl dne [datum] vystaven doklad [číslo] na částku 3.000 Kč za poskytnutou zdravotní službu nehrazenou ze zdravotního pojištění - pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v [nemocnice], [anonymizováno]. Žalovaná si doklad převzala a zavázala se jej uhradit nejpozději do 7 dnů, tj. nejpozději do 22.12.2020. Žalovaná však termínu splatnosti, jakož i později, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 3.000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně žalované dne [datum] vystavila doklad [číslo] na částku 3.000 Kč za poskytnutou zdravotní službu nehrazenou ze zdravotního pojištění - pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v [nemocnice], [anonymizováno] (3.000 Kč). Žalovaná si doklad převzala a zavázala se jej uhradit nejpozději do 7 dnů, tj. nejpozději do 22.12.2020. Žalovaná však termínu splatnosti, jakož i později, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatila. 5. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že žaloba je důvodná. Dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Žalovaná dluh za pobyt v záchytné stanici písemně uznala co do důvodu i výše, proto se má dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Soud proto vychází z předloženého uznání dluhu. Dluh byl splatný dle § 1958 NOZ na výzvu žalobkyně, tj. ve lhůtě stanovené žalobkyní ve vystavené faktuře, dne 22.12.2020, to odpovídá též závazku žalované uhradit dluh do 7 dnů v rámci uznání dluhu. Od následujícího dne je žalovaná v prodlení a je proto povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.