30 C 474/2020-14 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soud dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 7.986 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalované objednávku na pronájem [anonymizováno 5 slov], která ji téhož dne podepsanou zaslala zpět. Jednalo se o pronájem v době od 30.8.2019 do 2.9.2019 za částku 7.986 Kč, jež byla splatná dne 16.9.2019. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky v celkové výši 7.986 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalované objednávku na pronájem [anonymizováno 5 slov], která ji téhož dne podepsanou zaslala zpět žalobkyni. Jednalo se o pronájem v době od 30.8.2019 do 2.9.2019 za částku 7.986 Kč, jež byla splatná dne 16.9.2019. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatila. 5. Lze uzavřít, že žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila částku 7.986 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla platně v písemné formě uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), sjednaná na dobu určitou, na jejímž základě měla žalovaná zaplatit žalobkyni nájemné v ujednané výši ve stanoveném termínu. Žalovaná ovšem žalobkyni ujednané nájemné v termínu splatnosti vystavené faktury, jakož ani později, neuhradila. Žalobkyně proto důvodně domáhala na žalované zaplacení nájemného ve smyslu § 2201 NOZ. Jelikož žalovaná nájemné v termínu splatnosti neuhradila, ocitla se v důsledku této skutečnosti v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši stanovené dle nařízení vlády (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. S ohledem na shora uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.986 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 1.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.