33 C 128/2021-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 85 379 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] částku 60 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 98 305 Kč, tvořenou jistinou 60 000 Kč a souhrnným poplatkem 38 305 Kč v 24 měsíčních splátkách po 4 097 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Výše nesplacené jistiny činí 54 273,72 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 31 105,28 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 284,61 Kč představuje úrok ve výši 29 % z částky 54 273,72 Kč ode dne splatnosti celé zápůjčky ([datum]) do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8 769,34 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 54 273,72 Kč od marného uplynutí měsíční lhůty sjednané pro úhradu dlužné částky úvěru ([datum]) do data postoupení pohledávky ([datum]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované dne [datum] zápůjčku 60 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 38 305 Kč v 24 měsíčních splátkách po 4 074 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 30 dnů od 5. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovanou na žalobkyni. 4. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). 5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované pohledávky do [datum]. 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho příjem žadatelky ve výši [částka] a další příjem domácnosti ve výši [částka]) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Použitelný příjem tak představoval částku [částka]. 7. Z tabulky umoření ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem částku 13 700 Kč. 8. Z uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy Provident Financial ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uznala dne [datum] žalovanou pohledávku co do důvodu a výše a požádala právního předchůdce žalobkyně o splátkový kalendář. 9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 10. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 85 379 Kč ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 98 305 Kč, tvořenou jistinou 60 000 Kč a souhrnným poplatkem 38 305 Kč v 24 měsíčních splátkách po 4 074 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované pohledávky do [datum]. Žalovaná uhradila částku 13 700 Kč. Žalovaná uznala dne [datum] žalovanou pohledávku co do důvodu a výše a požádala právního předchůdce žalobkyně o splátkový kalendář. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho příjem žadatelky ve výši 22 502 Kč a další příjem domácnosti ve výši [částka]) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Použitelný příjem tak představoval částku [částka]. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Žalobkyně doložila pouze žalovanou vyplněnou zákaznickou kartu. Příjmy žalované nebyly doloženy. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). Tento závěr platí i ve vztahu k uznání dluhu dle § 2053 o. z. Soud se s ohledem na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie neztotožňuje se závěry Krajského soudu v Českých Budějovicím v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud uzavřel, že postačuje potvrzení žalované v samotné smlouvě o předložení listin dokládající příjmy a výdaje. Takové potvrzení je z pohledu soudu neprůkazné, když soud nemůže čerpat skutkové poznatky přímo z listin, které mají tvrzené skutečnosti dokládat. Soud si tak nemůže učinit celkový obraz o ekonomické situace žalované před poskytnutím spotřebitelského ú