33 C 158/2021-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně, na niž byla převedena pohledávka společnosti [právnická osoba], [IČO], coby původní věřitelky žalovaného z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 11. 2017, se domáhala zaplacení částky 13 990 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil cenu za elektřinu, již v období od 22. 11. 2017 do 23. 1. 2018 odebíral na adrese [adresa žalovaného], dále se domáhala zaplacení částky 7 242 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil cenu za elektřinu, již v období od 24. 1. 2018 do 16. 4. 2018 odebíral na adrese [adresa žalovaného], a dále se domáhala zaplacení částky 95 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil sjednaný poplatek za odeslanou upomínku. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. [právnická osoba], se dne 13. 11. 2017 dohodla s žalovaným ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. 0200533980 na podmínkách dodávek elektřiny do bytu žalovaného na adrese [adresa žalovaného], (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. 0200533980). Žalovaný na to elektřinu odebíral mj. v období od 22. 11. 2017 do 23. 1. 2018, za což měl do 12. 2. 2018 zaplatit částku 13 990 Kč (zjištěno z vyúčtování č. 1803205543), a též v období od 24. 1. 2018 do 16. 4. 2018, za což měl do 4. 5. 2018 zaplatit částku 7 242 Kč (zjištěno z vyúčtování č. 1813450667). Žalovaným podepsaná hlavní smlouva neupravuje žádné ujednání o smluvní pokutě či poplatku za odeslání upomínky. Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny společnosti [právnická osoba], na něž hlavní smlouva odkazuje a jež nebyly žalovaným podepsány, dále odkazují, pro účely zjištění výše nákladů spojených se zasíláním upomínek, na žalovaným nepodepsaný ceník smluvních pokut, který stanoví smluvní pokutu za odeslání upomínky ve výši 95 Kč (zjištěno z VOPD a z ceníku). Žalovanému byla zaslána upomínka k úhradě (zjištěno z upomínek z 12. 3. 2018). [právnická osoba], oznámila žalovanému, že její pohledávka za žalovaným k 23. 11. 2020 přechází na žalobkyni (zjištěno z oznámení z 2. 12. 2020). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], dodávala na základě smlouvy žalovanému elektřinu do výše uvedeného odběrného místa ve výše uvedeném období, za což žalovaný nezaplatil včas sjednanou cenu v celkové výši 21 232 Kč. Součástí nepodepsaných všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny je ujednání o poplatku ve výši 95 Kč za upomínku k úhradě splatné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když neuhradil řádně vyfakturovanou cenu za dodanou a odebranou elektřinu v souhrnné částce 21 232 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., když částku včas neuhradil. Žalobkyně, na niž byly pohledávky za žalovaným postoupeny podle § 1879 a násl. o. z., má proto, vedle neuhrazené ceny za odebranou elektřinu, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení žalobkyní požadovaného úroku z prodlení z částek 13 990 Kč a 7 242 Kč v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Nárokovaný poplatek za odeslání upomínky ve výši 95 Kč má povahu smluvní pokuty, neboť je sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatku) odesláním upomínky žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019). Takové vágní ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaných všeobecných obchodních podmínek (které pak odkazují na ceník smluvních pokut obsahujících konkrétní výše smluvních pokut), na něž teprve odkazuje samotná spotřebitelská smlouva (ačkoli nic objektivně nebránilo je zahrnout přímo do hlavní smlouvy), je v rozporu se zásadou poctivosti (srov. I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 nepřihlíží. Odvozeně nemá žalobkyně právo ani na příslušenství v podobě úroků z prodlení z částky 95 Kč. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež zaznamenala neúspěch pouze ve zcela nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši činící 2 306 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 854 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 21 327 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.