33 C 183/2021-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 250 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené půjčky, kterou poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o půjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 390 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 390 Kč v 27 týdenních splátkách po 570 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Výše nesplacené jistiny tak činí 6 660 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 590 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 980,54 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 7 250 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty sjednané pro úhradu splátky úvěru ([datum]) do data postoupení pohledávky ([datum]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky společnosti právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: 4. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 7 250 Kč z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyni částku 15 390 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 390 Kč v 27 týdenních splátkách po 570 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. 5. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako platně uzavřenou smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z této smlouvy byl věřitel (právní předchůdce žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalovanému) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč), čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalovaného) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu. Při půjčce byly účastníky ujednány úroky ve výši 5 390 Kč ve smlouvě označené jako souhrnné poplatky (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaný je v prodlení s uhrazením částky 6 660 Kč (§ 517 odst. 1 obč. zák.). V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 524 odst. 1 obč. zák.). 6. Soud souhrnný poplatek posoudil dle obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, tedy jako úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.), neboť se jedná o jedinou„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků dle obč. zák. Naproti tomu zákon č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, obchodní zákoník, umožňoval sjednání kromě úroků též úplaty a to ještě za podmínky, že poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Je samozřejmostí, že úrok nepředstavuje čistý zisk věřitele, ale zároveň slouží k úhradě různých administrativních výdajů. Ve smlouvě navíc není rozlišeno, která část ze souhrnného poplatku připadá na úrok a na administrativní poplatky. Soud veden zásadou, že právní úkony je nutné posuzovat spíše jako platné než neplatné, vyložil ujednání jako platně sjednaný úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Jedná se tedy o příslušenství jistiny, ze kterého nelze požadovat úrok z prodlení. Výklad, který by připustil možnost sjednat si platně vedle úroku z půjčky i úplatu by umožnil obejít judikaturní limity ohledně nepřípustné výše sjednaného úroku„ atomizací“ úroku do různých dílčích poplatků, což by vedlo k nepřehlednosti ohledně celkové výše dlužné částky a pro dlužníka v prodlení k nepředvídatelnému navýšení celkových nákladů o úrok z prodlení z takto sjednaných poplatků. 7. Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku posoudil soud dle obsahu jako ujednání o úroku, rozhodl o zamítnutí žaloby co do úroku z prodlení ročně z částky 590 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka (bod I. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na zaplacení souhrnného poplatku a jistiny s příslušenstvím tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 7 250 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 6 660 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, žalobě vyhověl (bod II. výroku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná kromě nepatrné části předmětu řízení (části úroků z prodlení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 250 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.