34 C 303/2021-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresního soudu v Ústí nad Labem domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 21 090 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 924 Kč se splatností uvedené ve splátkovém kalendáři. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 5,01% ročně. Žalovaný uhradil částku 19 232 Kč, která byla započítána na úrok, jistinu a poplatky. Žalovaný nedostál své povinnosti hradit splátky řádně a včas. S ohledem na tuto situaci byl celý úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Dlužná částka představuje ke dni podání žaloby jistinu ve výši 5 466, 02 Kč a příslušenství. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač soudem vyzván. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila a žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků na základě důkazů založených ve spise. 4. Soud má za prokázané na základě listin předložených žalobkyní, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky ve výši 21 090 Kč na zakoupení zboží. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 924 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 5,01% ročně. Žalovaný uhradil částku 19 232 Kč, která byla použita zaplacení úroku, jistiny a poplatků. Žalovaný nedostál své povinnosti hradit splátky řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a zároveň žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla odeslána dne [datum] na adresu žalovaného. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), na základě této smlouvy byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovaný) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednané úroky (§ 2395 NOZ). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, čímž se ocitl v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ve výzvě ze dne [datum], tj. od [datum]. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 466,02 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.