70 C 200/2021-36 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 12. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 25. 8. 2021 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 2 796,66 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobkyně uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací, a to včetně služeb třetích stran, které se žalovaný zavázal zaplatit. Žalovaný dále s žalobkyní uzavřel kupní smlouvu na koncové zařízení, které si převzal osobně na prodejně v [obec]. Žalovaný své povinnosti porušil, když služby třetích stran a splátky koncového zařízení přestal hradit Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně dne 28. 12. 2018 vystavila potvrzení smlouvy [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat k poskytování základní a doplňkové služby elektronických komunikací, a to včetně tzv. služeb třetích stran, žalovanému; žalovaný se měl zavázat za tyto služby platit sjednanou cenu. Potvrzení neobsahuje podpis žalobkyně ani žalovaného. Dále žalobkyně dne 10. 11. 2018 vystavila potvrzení o uzavření Dohody o splátkách ceny zařízení [číslo], jímž žalobkyně potvrzovala, že žalobkyně s žalovaným měly uzavřít kupní smlouvu na koncové zařízení [anonymizováno 5 slov] na splátky, kdy kupní cena zařízení měla být ve výši 2 501 Kč, uhrazená část kupní ceny byla ve výši 101 Kč a počet splátek po 100 Kč byl 24. Potvrzení neobsahuje podpis žalobkyně ani žalovaného. Dne 10. 11. 2018 vystavila žalobkyně potvrzení smlouvy č. [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek, na jejímž základě se žalovaný stal účastníkem telefonní stanice [číslo] provozované žalobkyní, přičemž žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací, a to včetně tzv. služeb třetích stran; žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Potvrzení neobsahuje podpis žalobkyně ani žalovaného. Poskytované služby měla žalobkyně žalovanému vyúčtovat vyúčtováními za období 16. 1. 2019 – 15. 2. 2019, 16. 2. 2019 – 15. 3. 2019, 16. 3. 2019 – 15. 4. 2019, 16. 4. 2019 – 15. 5. 2019, 16. 5. 2019 – 15. 6. 2019, 16. 6. 2019 – 15. 7. 2019 a 16. 12. 2018 – 15. 1. 2019. K úhradě koncového zařízení žalobkyně (vč. volací jistiny 200 Kč) vystavila fakturu za zboží a služby ze dne 10. 11. 2018 na částku 2 701 Kč, splatnou dne 10. 11. 2018. Dne 16. 7. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému oznámení o ukončení poskytování služeb, a to z důvodu soustavného neplacení vyúčtování služeb. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 31. 1. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2 079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ust. § 2 079 odst. 2 o. z. neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Soud má za to, že tvrzení žalobkyně o uzavření účastnických smluv, kupní smlouvy a o předání koncového zařízení žalovanému nebylo prokázáno. Žádná z žalobkyní předložených listin neobsahovala podpis žalovaného, ani jinak nezachycovala projev vůle žalovaného směřující k uzavření předmětných smluv, či převzetí koncového zařízení žalovaným. Soud tak nemá za prokázané, že k uzavření předmětných smluv mezi žalobkyní a žalovaným došlo, ani že si žalovaný skutečně od žalobkyně převzal koncové zařízení, ani komu skutečně žalobkyně služby třetích stran poskytla. Z tohoto důvodu tak nemá soud ani za prokázaný nárok žalobkyně na doplacení kupní ceny koncového zařízení a zaplacení poskytnutých služeb třetích stran. S ohledem na uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). Pro úplnost soud uvádí, že byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti spočívající v uzavření účastnických smluv, kupní smlouvy a předání zařízení žalovanému, jelikož se však žalobkyně k jednání, které se ve věci konalo dne [datum], přes řádné předvolání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř., neboť toto je účastníkům dáváno výhradně na jednání před soudem. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci byl zcela úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.