74 C 153/2021-57 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 434 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 434 Kč od 21. 9. 2019 do 8. 7. 2020 kapitalizovaným částkou 115 Kč - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 834 Kč za období od 12. 6. 2019 do 20. 9. 2019 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč), které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení podepsali dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značka [anonymizovano], [registrační značka], VIN: [anonymizováno] [bankovní účet], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 767 Kč čtvrtletně (pojistná smlouva ze dne [datum], prohlášení k pojistné smlouvě). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 12. 12. 2018 (pojistná smlouva ze dne [datum]). Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní a sazebníky (pojistná smlouva ze dne [datum], všeobecné pojistné podmínky a sazebník žalobkyně účinný od 3. 6. 2019 a sazebník žalobkyně účinný od 1. 7. 2016). Pojistné bylo splatné k prvnímu dni pojistného období (pojistná smlouva ze dne [datum], všeobecné pojistné podmínky). Žalovanému byla žalobkyní připomenuta splatnost pojistného ve výši 767 Kč za období 12. 6. 2019 do 11. 9. 2019 (splatné 12. 6. 2019), a to dopisem ze dne 23. 5. 2019 (dopis ze dne 23. 5. 2019). Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 767 Kč, když žalobkyně žalovaného upomenula dopisem ze dne 16. 7. 2019 (upomínka ze dne 16. 7. 2019). Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 767 Kč, když žalobkyně žalovaného upomenula dopisem ze dne 29. 7. 2019 k úhradě pojistného ve výši 767 Kč a poplatků ve výši 600 Kč s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději do 19. 9. 2019, pojistná smlouva k tomuto dni zanikne (upomínka ze dne 29. 7. 2019, kopie dodejky, sazebník žalobkyně účinný od 3. 6. 2019). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné ve výši 767 Kč, když žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 22. 8. 2019 vyzvala k úhradě pojistného ve výši 767 Kč a poplatků ve výši 600 Kč (upomínka ze dne 22. 8. 2019, sazebník žalobkyně účinný od 3. 6. 2019). Žalovaný dlužné pojistné řádně a včas neuhradil, proto mu žalobkyně dopisem ze dne 4. 10. 2019 oznámila, že ke dni 19. 9. 2019 došlo k zániku pojistné smlouvy a vyzvala ho k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 434 Kč (oznámení o ukončení smlouvy ze dne 4. 10. 2019). Žalobkyně žalovaného dne 30. 10. 2019 upomenula k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 434 Kč, která se skládá z dlužného pojistného ve výši 834 Kč za období od 12. 6. 2019 do 19. 9. 2019 a z poplatků za upomínání ve výši 600 Kč (upomínka ze dne 30. 10. 2019, přehled předepsaného a uhrazeného pojistného). Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl vyzván zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne 24. 1. 2020 včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (§ 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“). Smlouvu účastníků ze dne 12. 12. 2018 soud posoudil jako platně uzavřenou pojistnou smlouvu (§ 3 odst. 4 z. p. o. p. v. a § 2758 a násl. o. z.). Nárok žalobkyně, jakožto pojistitele, zavázané v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění na pojistné za dobu za období od 12. 6. 2019 do zániku pojištění, tj. do 19. 9. 2019 (k tomu došlo dle § 2804 o. z.), soud shledal důvodným (§ 2782 odst. 1 o. z.), když k jeho zaplacení byl žalovaný jakožto pojistník zavázán (§ 2758 odst. 1 o. z.). Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1970 o. z.), když žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). 6. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit pojistné byla v obchodních podmínkách a sazebníku stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o. z. (v sazebníku označeno jako poplatek za upomínku), když tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným dle § 1753 o. z., neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně. Soud dospěl k závěru, aby bylo jednáno v souladu s principem poctivosti, je nutné ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 7. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvní pokutě bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč od 21. 9. 2019 do 8. 7. 2020 kapitalizovaným částkou 48 Kč (výrok I.). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení ohledně nároku na pojistné a žaloba tak byla v této části shledána důvodnou, soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 834 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 834 Kč od 21. 9. 2019 do 8. 7. 2020 kapitalizovaným částkou 67 Kč, žalobě vyhověl (výrok II.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 196,16 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalované v rozsahu 42 %). 1 226 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 434 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 100 Kč. 9. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 74 C 348/2020, 74 C 318/2020), které se liší pouze číslem pojistné smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřesahuje částku ve výši 50 000 Kč. 10. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokátu za sepis předžalobní výzvy ze dne 24. 1. 2020, když výzvu učinila přímo žalobkyně dne 30. 10. 2019. Sepis předžalobní výzvy advokátem je tak úkon zcela nadbytečný a nejedná se o účelně vynaložené náklady. Místo toho však soud za tento úkon přiznal paušální náhradu nezastoupeného účastníka (viz předchozí odstavec). 11. Soud žalobkyni dále nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 27. 6. 2021, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady. 12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.