74 C 245/2021-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 771 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 771 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 225,02 Kč, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 600 Kč (2x 300 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou 35,98 Kč - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení podepsali dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značka [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 3 540 Kč čtvrtletně (pojistná smlouva ze dne [datum]). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum] (pojistná smlouva ze dne [datum]). Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní (všeobecné pojistné podmínky a sazebník žalobkyně). Pojistné bylo splatné k prvnímu dni pojistného období (pojistná smlouva ze dne [datum], všeobecné pojistné podmínky). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné ve výši 3 540 Kč, když žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum] upomenula k úhradě dlužného pojistného (upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], kopie dodejky). Žalovaný dlužné pojistné řádně a včas neuhradil, proto mu žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila, že ke dni [datum] došlo k zániku pojistné smlouvy a vyzvala ho k úhradě dlužné částky v celkové výši 4 071 Kč (oznámení o ukončení smlouvy ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného dne [datum] upomenula k úhradě dlužné částky v celkové výši 4 371 Kč, která se skládá z dlužného pojistného ve výši 3 771 Kč za období od [datum] do [datum] a z poplatků za upomínání ve výši 600 Kč (upomínka ze dne [datum], přehled předepsaného a uhrazeného pojistného). Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl vyzván zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (§ 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“). Smlouvu účastníků ze dne [datum] soud posoudil jako platně uzavřenou pojistnou smlouvu (§ 3 odst. 4 z. p. o. p. v. a § 2758 a násl. o. z.). Nárok žalobkyně, jakožto pojistitele zavázaného v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění na pojistné za dobu za období od [datum] do [datum] (tedy za dobu trvání smlouvy), soud shledal důvodným (§ 2782 odst. 1 o. z.), když k jeho zaplacení byl žalovaný jakožto pojistník zavázán (§ 2758 odst. 1 o. z.). Soud dodává, že žalobkyně nedoložila, že došlo zániku pojištění dle § 2804 o. z., když nepředložila upomínku, ve které žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistné a ve které ho zároveň poučila, že když nedojde k úhradě pojistného v náhradním termínu, pojistná smlouva zanikne, když upomínka ze dne [datum] ani upomínka ze dne [datum] takové poučení neobsahuje. Jelikož nedošlo k zániku pojistné smlouva, žalovaný byl povinen hradit pojistné za celou dobu jejího trvání, tedy i v období od [datum] do [datum]. Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1970 o. z.), když neuhradil pojistné splatné k prvnímu dni pojistného období, když žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). 6. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit pojistné byla v sazebníku stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o. z. (v sazebníku označeno jako poplatek za upomínku v částce 160 Kč), když tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným dle § 1753 o. z., neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně. Soud dospěl k závěru, aby bylo jednáno v souladu s principem poctivosti, je nutné ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Soud závěrem dodává, že žalobkyně požadovala úhradu poplatku za odeslání dvou upomínek ve výši 300 Kč za jednu upomínku, avšak dle sazebníku činí poplatek pouze částku ve výši 160 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvní pokutě bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou 35,98 Kč (výrok I.). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na pojistné a žaloba tak byla v této části byla shledána důvodnou, soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 3 771 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 771 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 225,02 Kč žalobě vyhověl (výrok II.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 080,12 Kč, přičemž tato částka představuje 72,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 371 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]), které se liší pouze číslem pojistné smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřesahuje částku ve výši 50 000 Kč. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.