74 C 69/2018-258 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 25. 9. 2018 se žalobce domáhal určení, že smlouva, na základě, které žalovaný 2 převedl na žalovaného 1 vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] (bytový dům), postavené na pozemku parc. [číslo] (zastavění plocha a nádvoří) a ke spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] (resp. [číslo]) na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] přičemž tyto nemovité věci jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listech vlastnictví [číslo] (jednotka) a [číslo] (budova a pozemek) pro [územní celek] a [katastrální uzemí], je vůči žalobci právně neúčinná. In eventum se žalobce domáhal určení, že výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] (bytový dům), postavené na pozemku parc. [číslo] (zastavění plocha a nádvoří) a spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] (resp. [číslo]) na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] přičemž tyto nemovité věci jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listech vlastnictví [číslo] (jednotka) a [číslo] (budova a pozemek) pro [územní celek] a [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitá věc“), je žalovaný 2. 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce měl za žalovaným 2 ([celé jméno žalovaného]) splatnou pohledávku ve výši 72 078 Kč s příslušenstvím, která mu byla přiznána rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který však v době podání této žaloby nenabyl právní moci. Žalobce však uvedl, že z důvodu právní jistoty a možného uplynutí lhůty pro podání odpůrčí žaloby podal žalobu ještě před nabytím právní moci shora uvedeného rozsudku, neboť lze očekávat, že rozsudek nabude právní moci ještě před rozhodnutím v této věci. Zároveň navrhl přerušení řízení do pravomocného skončení věci vedené Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Dále uvedl, že na základě smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1 ([celé jméno žalovaného]) a žalovaným 2 ([celé jméno žalovaného]) došlo k převodu vlastnického práva k nemovité věci, když v době podání žaloby dosud neuplynula lhůta, po kterou katastr nemovitostí nesmí povolit vklad vlastnického práva. Žalovaný 1 ([celé jméno žalovaného]) a žalovaný 2 ([celé jméno žalovaného]) jsou v příbuzenském vztahu a lze je považovat za osoby blízké. Žalobce dále uvedl, že mu není známo, že by žalovaný 2 měl jiný majetek nežli nemovitou věc, ze kterého by mohl uhradit pohledávku žalobce. Žalobce je tak toho názoru, že žalovaný 2 převodem vlastnického práva k nemovité věci na žalovaného 1 zkrátil uspokojení pohledávky žalobce. O úmyslu žalovaného 2 zkrátit uspokojení pohledávky žalobce svědčí i fakt, že žalovaný 2 v řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] nejprve pohledávku žalobce uznal, přesto však dne 3. 9. 2018 podal odvolání proti rozsudku pro uznání č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a následně uzavřel s žalovaným 1 smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovité věci, když návrh na vklad vlastnického práva byl podán dne 10. 9. 2018. 3. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 3. 7. 2020 byla advokátka Mgr. et Bc. [jméno] [příjmení] ustanovena opatrovníkem žalovaného 2 ([celé jméno žalovaného]). 4. Podáním ze dne 6. 10. 2021 vzal žalobce podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhl zastavení řízení a rovněž navrhl, aby žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. V podání ze dne 8. 11. 2021 žalobce upřesnil, že žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného 2. Dle názoru žalobce byla žaloba podána po právu, když žalovaný 2 po podání žaloby uhradil pohledávku včetně příslušenství, která byla žalobci přiznána v řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud by žalovaný 2 uhradil pohledávku řádně a včas, nebyl by žalobce nucen podat předmětnou žalobu, když nelze klást k tíži žalobce, že jednal s péčí řádného hospodáře a za účelem uspokojení své pohledávky podal předmětnou žalobu. 5. Soud vyzval žalované, aby se vyjádřili k podanému návrhu na zastavení řízení, když k výzvě připojil doložku dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy když se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s návrhem na zastavení souhlasí. Žalovaný 2, resp. jeho opatrovník, se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto má soud za to, že žalovaný 2 se zastavením souhlasí. 6. Žalovaný 1 se zastavením řízení vyjádřil souhlas, avšak nesouhlasil s přiznáním náhrady nákladů řízení žalobci, neboť žaloba byla podána bezdůvodně a předčasně. Zdůraznil, že pohledávka, která byla žalobci přiznána v řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], byla uhrazena. Žaloba byla vzata zpět nikoliv pro chování žalovaných, ale protože žalobce by nebyl úspěšný. 7. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce vzal žalobu zpět a žalovaní se zpětvzetím vyslovili souhlas, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními zastavil (výrok I.). 9. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 10. Soudu je z jeho činnosti známo, že v řízení vedeném podepsaným soudem pod sp. zn. [spisová značka] žalovaný 2 ([celé jméno žalovaného]) vystupoval jako plně svéprávný, když soudu dne 22. 5. 2018 předložil plnou moc ze dne 22. 5. 2018, kterou zmocnil svého otce [celé jméno žalovaného] (ročník 1973) k zastupování. Žalovaný 2 ([celé jméno žalovaného]) dne 22. 5. 2018 soudu zaslal podání ze dne 21. 5. 2018, kterým uznal pohledávku uplatňovanou v řízení vedeném soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Soud proto dne 8. 8. 2018 vyhlásil rozsudek pro uznání č. j. [číslo jednací], kterým žalovanému 2 uložil povinnost zaplatit žalobci částku 72 078 Kč s příslušenstvím. [příjmení] ve výši 72 078 Kč s příslušenstvím se skládala z nedoplatku na tzv. fondu oprav za období od října 2015 do září 2017 ve výši 34 228 Kč, z nedoplatku na spotřebovaných službách za rok 2015 ve výši 5 133 Kč, z nedoplatku na spotřebovaných službách za rok 2016 ve výši 16 008 Kč a z neuhrazených záloh na služby spojené s užíváním bytu za období od ledna 2017 do září 2017. Až v průběhu odvolacího řízení (z podání ze dne 17. 10. 2018) soud zjistil, že žalovaný 2 ([celé jméno žalovaného]) byl rozhodnutím Úřadu veřejného opatrovníka ([země]) ze dne 15. 11. 2017 omezen ve svéprávnosti a jako opatrovník byl ustanoven jeho otec [celé jméno žalovaného] (ročník 1973), když opatrovník je mimo jiné oprávněn podepisovat jakékoliv právní listiny, rozhodovat o bydlišti opatrovance. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 2. 2019 Krajský soud v Ústí nad Labem shora uvedený rozsudek zrušil, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, když žalovaný 2 nemohl dluh uznat. Jelikož žalovaný 2 začal pohledávku uplatněnou v řízení hradit, soud následně rozsudkem č. j. 30 C 497/2017-181 ze dne 23. 10. 2019 žalovanému 2 uložil povinnost zaplatit žalobci částku 23 754,43 Kč s příslušenstvím. 11. Hmotněprávní opatrovník žalovaného 2, [celé jméno žalovaného] (ročník [rok]), v době, kdy došlo k uznání dluhu žalovaným 2, věděl, že žalovaný 2 je omezen ve svéprávnosti, avšak tuto skutečnost soudu v řízení sp. zn. [spisová značka] nesdělil, tedy nemohl se to dozvědět ani žalobce, když v tomto řízení vystupoval jako obecný zmocněnec. Žalobce tak v době podání žaloby v tomto řízení (25. 9. 2018) mohl důvodně předpokládat, že rozsudek pro uznání č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 8. 2018 nabude v nejbližších dnech právní moci a že tak bude disponovat vůči žalovanému 2 vykonatelným exekučním titulem. 12. Soudu je dále známo, že žalovaný 1 ([celé jméno žalovaného]), žalovaný 2 ([celé jméno žalovaného]) a pan [celé jméno žalovaného] (ročník [rok]) mají všichni zříz