8 C 151/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným tři účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástmi byli kupní smlouvy. Ve smlouvách se žalovaný zavázal zaplatit celkovou cenu za tři koncová zařízení ([značka] [anonymizováno]) v částce 8 734 Kč, přičemž část kupní ceny tvořila podmíněná sleva v celkové výši 7 500 Kč. Žalovaný smluvní povinnosti porušil, neboť splátky ani na základě doručených vyúčtování nehradil, čímž došlo k naplnění rozvazovací podmínky a žalobkyně doúčtovala žalovanému podmíněnou slevu v celkové výši 7 500 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 25. 10. 2021 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne 11. 12. 2018 dohodla s žalovaným na prodeji zařízení [značka] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] za cenu 2 795 Kč, přičemž mu poskytla podmíněnou slevu 2 500 Kč v rámci akce HW bonus, v jejímž rámci se žalovaný zavázal dodržovat účastnickou smlouvu 24 měsíců; téhož dne žalovaný zařízení převzal a zaplatil částku 295 Kč. Žalobkyně se dne 20. 12. 2018 dále dohodla s žalovaným na prodeji dalších dvou zařízení [značka] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] za cenu 2 795 Kč, přičemž mu poskytla v obou případech podmíněnou slevu 2 500 Kč v rámci akce HW bonus, v jejímž rámci se žalovaný zavázal dodržovat účastnickou smlouvu 24 měsíců; téhož dne žalovaný obě zařízení převzal a zaplatil dvakrát částku 295 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti, když neuhradil částky dle vyúčtování (21 869,67 Kč a 9 766,92 Kč) a žalobkyně mu proto doúčtovala kupní cenu zařízení (3 × 2 500 Kč) a vyzvala jej k jejich úhradě do 2. 12. 2019. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Účastníci uzavřeli ve všech třech případech tzv. inominátní smlouvy ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací, a jejíž součástí byla kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. o. z. Žalovaný smluvní povinnosti vyplývající z účastnických smluv nesplnil, zaniklo mu tedy právo na podmíněnou slevu a vznikla mu naopak povinnost slevu ve všech případech vrátit. Žalovaný je proto povinen uhradit částku 7 500 Kč. Nejpozději od 3. 12. 2019, kdy nastala splatnost posledního z příslušných vrubopisů, je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení jí požadované částky 7 500 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z této částky v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů nezastoupené žalobkyně, které podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží 100 Kč za každý ze dvou účelně učiněných úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby).