11 C 160/2022-17 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Soud při vyhotovování rozsudku postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., když uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 100 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem-provozovatelem motocyklu, r.z. [anonymizováno], [VIN kód], přičemž motocykl vedený v příslušném registru neměl v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném (dále jen„ ZPOPV“). Žalobkyni tak vznikl podle ust. § 4 odst. 1 ZPOPV nárok na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 25 Kč x 312 dnů a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Ten však ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak celkem domáhala zaplacení částky ve výši 8 100 Kč s příslušným úrokem z prodlení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní. 4. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), jsou splněny, pročež ve věci rozhodl bez nařízeného jednání. 5. Z předložených listin soud po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný v rozhodném období od [datum] do [datum] byl vlastníkem motocyklu r.z. [anonymizováno], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 500 cm3, a že v tomto období pro uvedený motocykl nebylo sjednáno pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Vozidlo bylo pojištěno v období od [datum] do [datum] z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku ve výši 7 800 Kč (tj. 25 Kč x 312 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatil. 6. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 ZPOPV ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 417/2017 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (výše denní sazby činí 25 Kč, tj. celkem 7 800 Kč za dobu 312 dnů). Dle § 2a téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalovanému povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, ale i úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I tohoto rozsudku zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.