11 C 244/2021-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Při odůvodnění rozsudku postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 1 170 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované byla poskytnuta zdravotní péče nehrazená ze zdravotního pojištění – použití Entonoxu při porodu, za což žalobkyně vystavila fakturu na 900 Kč se splatností dne [datum]. Žalované byly dále za období od [datum] do [datum] vyfakturovány regulační poplatky v celkové výši 270 Kč podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, dlužnou částku celkem ve výši 1 170 Kč dosud neuhradila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalované byla poskytnuta zdravotní péče nehrazená ze zdravotního pojištění – použití Entonoxu při porodu, za což žalobkyně žalované vystavila fakturu na částku 900 Kč (viz ceník žalobkyně) se splatností dne [datum]. Žalované byly dále za období od [datum] do [datum] žalobkyní vyfakturovány regulační poplatky v celkové výši 270 Kč, a to za návštěvu lékaře poskytujícího ambulantní péči. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako občanskoprávní vztah dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jakož i ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném pojištění“), dle jehož § 12 písm. m) platilo, že pojištěnec je povinen poskytovateli zdravotní péče a služeb, tj. žalobkyni, hradit regulační poplatky dle § 16a zákona o veřejném pojištění. Dle § 16a odst. 1 zákona o veřejném pojištění je pojištěnec povinen hradit poskytovateli zdravotní péče a služeb (žalobkyni) regulační poplatek ve výši 90 Kč (dříve 30 Kč) za využití lékařské pohotovostní služby. Z § 15 odst. 5 zákona o veřejném zdraví ve spojení se seznamem léčiv nehrazených ze zdravotního pojištění k [datum], jenž byl vydán Státním ústavem pro kontrolu léčiv, pak vyplývá, že použití Entonoxu není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Lze shrnout, že nárok žalobkyně na zaplacení regulačních poplatků ve výši 90 Kč plyne z § 12 písm. m) ve spojení s § 16a odst. 1 zákona o veřejném pojištění. Nárok žalobkyně na zaplacení použití Entonoxu při porodu je potom dán § 15 odst. 5 zákona o veřejném pojištění s přihlédnutím k seznamu léčiv nehrazených z veřejného zdravotního pojištění. 7. Žalovaná jednotlivé dílčí nároky (poplatky) ve stanovené lhůtě neuhradila řádně a včas, pročež se následující den po splatnosti jednotlivých faktur ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši stanovené dle nařízení vlády (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.